Turistické cíle v okolí obce Hrabyně

nebo vyberte

Hrabyně

Moravskoslezský kraj,  Opava  (OP)
Nalezeno celkem 129 záznamů, 5 / 11 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 kostel sv. Alžběty
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Opava
Kostelík sv. Alžběty na Rybím trhu byl založen řádem něm. rytířů jako drobná got. kaple, později rozšířená. Sloužil jako hřbitovní kaple řádu. Později zbarokizován. Dnes slouží potřebám pravoslavné církve.
 kostel sv. Anny
Polanka nad Odrou
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Moravskoslezský kraj
Novogotická jednolodní stavba se štíhlou průčelní věží. Vystavěna v l. 1892–93. V r. 1893 se zřítila průčelní věž. Slavnostní posvěcení se konalo až r. 1900, poté co byl kostel do r. 1898 uzavřen knížetem Blücherem z Wahlstadtu.
 kostel sv. Ducha
238.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Ostrava - Výškovice
Moderní kostel v sídlištní zástavbě. Má tvar elipsy a vedlejší věže (zvonice). Z českých tvůrců se na něm podíleli architekt Marek Štěpán a malíř Jakub Špaňhel. Interiér je dřevěný a vápencový. Výstavba z let 2004-2007.
 kostel sv. Hedviky
257.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Opava
Modernistický evangelický kostel od Leopolda Bauera z let 1933–38 s železobetonovým skeletem na půdorysu zdvojeného kříže. Po postavení sloužil jako skladiště, vysvěcen až r. 1993.
 kostel sv. Jakuba
270.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj
Barokní kostel sv. Jakuba nahradil v obci pův. dřevěný kostel sv. Jakuba staršího (13. stol.). V l. 1783-87 nechal postavit nový kostel majitel Dobroslavického panství hrabě Josef Wengersky z Ungarschutz. R. 1945 poškodil kostel výbuch granátu, poté opraven. V roce 1993 rozsáhlá oprava kostela.
 kostel sv. Jakuba
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Stará Ves
V jádře renesanční kostel sv. Jakuba vystavěný r. 1562. Předcházela mu starší dřevěná stavba. V r. 1714 přestavěn do dnešní barokní podoby. Kolem kostela kruhový areál hřbitova obehnaný zdí.
 kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Velké Albrechtice
V jádře gotický jednolodní kostel s výraznými opěrnými pilíři po obvodě a nízkou masivní zvonicovou věží. V 16. století renesančně přestavěn a v 19. století pouze upraven. Kolem kostela hřbitov obehnaný na jihu a západě kamennou zdí s opěráky.
 kostel sv. Jiří
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Vrchy
Kostel sv. Jiří v obci Vrchy postavený v klasicistním slohu roku 1794, pravděpodobně na místě staršího kostela, o jehož vzhledu nejsou žádné podrobnější zprávy. Dnešní kostel je jednoduchá jednolodní zděná stavba.
 kostel sv. Kateřiny
270.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Moravskoslezský kraj, Štěpánkovice
Původní dřevěný kostel nahradila roku 1756 novostavba s historizujícím vybavením. Kostel je zasvěcený sv. Kateřině.
 kostel sv. Kateřiny
275.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Klimkovice
Kostel, původně gotický (r. 1400, presbytář), nový postaven v l. 1578-1579 Ondřejem Bzencem z Markvartic. V l. 1848 a 1854 postihly město velké požáry, které poškodily i kostel. R. 1859 utilitárně přestavěn. Zajímavostmi jsou chodba spojující kostel se zámkem či hrobka hrabat Wilczků z Guttelandu.
 kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Ludgeřovice
Novogotický kostel postavený v letech 1906 až 1907. Jedná se o podélnou jednolodní stavbu postavenou částečně z režných a částečně z glazovaných cihel. Hranolová věž dosahuje výšky 75 m. Jméno projektanta není jednoznačně známo.
 kostel sv. Mikuláše
512.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Moravskoslezský kraj, Březová
V místě starších kostelů postavena v l. 1692–94 podélná barokní jednolodní stavba s odsazeným polygonálním závěrem a čtyřbokou sakristií s oratoří v patře. R. 1768 přistavěna věž, v l. 1862–64 rozšířen na dvojnásobek délky. Nad vstupem erb rodu Pruskovských z Pruskova, před vchodem dvě sochy.