Turistické cíle v okolí obce Debrno

Dům ze 17. stol. Dvořákovi rodiče zde provozovali hostinskou živnost. Na domě pamětní deska z r. 1913. R. 1949 převzal objekt stát a vybudoval zde Památník, změněn na Muzeum Antonína Dvořáka. Současná expozice z r. 1971, aktualizována r. 1991.

Rozsáhlý palác na místě tří gotických domů, r. 1571 sjednocený B. Wohlmutem. V r. 1796 přestavěn Černíny. Od r. 1816 patřil Rohanům, kteří mu dali v let. 1838–1841 pozdně klasicistní podobu. Dnes sídlo MŠMT ČR.

Rolandův sloup, lidově označovaný za sochu bájného knížete Bruncvíka, na malostranském pilíři Karlova mostu je dílem sochaře Ludvíka Šimka z roku 1884. Nahradil původní dílo z roku 1506 těžce poškozené dělostřelbou Švédů při obléhání Prahy roku 1648.

Rondokubistická dřevěná stavba z 20. let 20. století, kterou pravděpodobně vytvořil architekt Pavel Janák. Od svého vzniku slouží jako prodejna tabáku a novin. Roku 1981 byl prohlášen kulturní památkou a byl zrekonstruován do původní podoby. Další opravou prošel na počátku 21. století.

Rodinná vila arch. Otto Rothmayera, žáka a spolupracovníka arch. Josipa Plečnika, vznikla podle jeho vlastních plánů v letech 1928-1929. Od r. 2008 je ve správě Muzea hl. m. Prahy a v říjnu 2015 byla zpřístupněna veřejnosti. Má postavení národní kulturní památky.

Rozměrná skulptura sochaře Čestmíra Sušky tvořená 10 metrů vysokým ocelovým válcem s vnitřním schodištěm nazvaná Rozhledna byla umístěna v září 2014 na okraj lesa v severní části Botanické zahrady hl. m. Prahy a zpřístupněna jejím návštěvníkům v rámci otvíracích hodin.

Zámek vznikl přestavbou věžovité tvrze z přelomu 13. a 14. stol.; koncem 14. stol. důkladně přestavěna - věž nahradila obvodová zástavba okolo dvora. Pozdně gotické a renesanční úpravy, po vypálení za třicetileté války o patro snížena. V 70. l. 20. stol. opravena pro Středočeské muzeum.

Umělý přivaděč vody do Královského rybníka postaven na příkaz císaře Rudolfa II v roce 1596. Štola vede pod pod Belvedérským vrškem z Vltavy od novomlýnského jezu. Stavbu provedli havíři z Kutné Hory. V padesátých letech bylo dno štoly vydlážděno a při nízkém stavu vody je štola průchodná.

Dům s dochovaným románským jádrem. Dnešní půdorys vznikl spojením několika starších objektů v letech 1714–26. Goticky, renesančně i rokokově upravený, klasicistní portikus Johana Ludwiga Krannera z r. 1798.

Tvrz Šafránov byla kamenné stavení, původní renesanční jádro v 17., 18. a 19. st. upraveno a rozšířeno. Část o dvou podlažích se dvěma okenními osami měla střechu valbovou stejné výšky jako střecha mansardová. Stavba ze seznamu kulturních památek vyňata v roce 1985. Ve 20. stol. demolována.

Klasicistní palác, postavený počátkem 19. století architektem Františkem Pavíčkem pro arcibiskupa Salma, na místě několika původně gotických domů. Později spojen se sousedním Schwarzenberským. Sloužil též jako velvyslanectví Švýcarské konfederace, dnes součást Národní galerie.