Turistické cíle v okolí obce Zvole

Kamenný vyhlídkový gloriet (8 m, 310 m n. m.) dal postavit r. 1830 hrabě Jan Nepomuk Nostitz-Rhineck poblíž průhonického zámku. Gloriet byl koncem 19. stol. upraven. V 1. polovině 20. stol. přestal sloužit svému účelu a postupně zcela zchátral. V l. 2009-10 byla provedena jeho celková rekonstrukce.

Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.

Vrcholně barokní zbrojnice stavěna v letech 1656–1657 Santiny Bossim a v letech 1657–1659 Carlem Lurago. Zničena požárem v r. 1927. Zachovaly se dva portály, tvořící bránu mezi prostorem před chrámem sv. Petra a Pavla a vyšehradskými sady.

Chudobinec dal zřídit pro 30 nemajetných obyvatel Vyšehradu v letech 1865–1866 probošt kapituly Vojtěch Ruffer. Slavnostně vysvěcen 23. 4. 1866. Jde o pozdně klasicistní budovu s pěti osami průčelí, nad střední osou je kaplička se sochou sv. Vojtěcha a pamětní deska zakladatele. Dnes je zde DDM.

Nejkratší pražský tunel, vybudovaný v letech 1903–1905 podle projektu Karla Vosyky a Viléma Dvořáka. Historizující podobu portálů navrhl František Velich. Tunel měří 35 metrů, široký je 9 m. Oba portály jsou zdobeny cimbuřím a válcovou věží se schodištěm, severní portál zdobí kamenný znak Prahy.

Ocelový železniční most, druhý nejstarší železniční most přes Vltavu na území Prahy. Postaven v l. 1871–72 jako jednokolejný, na dvoukolejný přestavěn v l. 1900–01. Má tři pole s rozpětím 69,9 m, jeho šířka je 8,1 m.

V tvrzi neznámého založení rád pobýval král Václav IV., zejména v letech 1407-1408, než si nechal vystavět nedaleký Nový hrad u Kunratic. Zbytky jejího zdiva byly znovu nalezeny r. 1960 při bagrování Hamerského rybníka.

Zámek byl postaven pravděpodobně vévodou Juliem Františkem Sachsen – Lauenburgem či jeho následovníky po r. 1663. R. 1885 původní zámek vyhořel a jeho majitel Ludvík Korb z Weidenheimu ho nechal novorenesančně opravit podle plánů Ferdinanda Hauptmanna. Nyní využíván jako administrativní budova.

Zahrada uváděna r. 1413. Dle Popelky Bilianové zde býval Šabatec, místo, kde přespávali mimopražští židovští kupci a kde byl židovský špitál. Poč. 19. stol. zde byl výletní hostinec, r. 1888 postaven letohrádek. Z rozsáhlé zahrady zůstalo v důsledku činžovní výstavby koncem 19. stol. pouze torzo.

Viniční usedlost na místě vinice Biskupky, doložené v 15. stol. Usedlost zde vznikla na počátku 17. stol., písemně doložena r. 1713. V 1. polovině 19. století přestavěna klasicistně. Dnes slouží jako obytná budova.

Nejvyšší kamenný most v Čechách postavený itlaskými dělníky v letech 1898–1899 nad údolím Kocour. Zprovozněn o půl roku později. Most je technický unikát.

Zatopený lom na těžbu železné rudy z konce 19. století. Lomové dobývání bylo brzy nahrazeno hlubinným dolováním. V roce 1914 měl důl šachtu hlubokou 176 m a dlouhou 700 m. Vytěžená ruda se elektrickou dráhou odvážela do Nučic. Za 1. republiky byla těžba na dole zastavena.