Turistické cíle v okolí obce Zvole

Štola zlatonosného revíru v Kocourském žilném pásu ze 14. století. Délka chodeb 280 m, částečně zatopené. Přístupno pro veřejnost 200 m.

Střed Království českého, který žádným středem není a místo je opředeno tajemstvími a dodnes nevysvětlenými pohnutkami tvůrců vystavění křížů. Dodnes se zachovaly kříže dva. Prostřední křížek byl na vrcholu poničen vandaly.

Zarostlé tvrziště sevřené dvojicí rybníků, tvrz prvně zmíněná r. 1386 kdy i získává Vavřinc Martinů. Tvrz samotná zaniká pravděpodobně v 15.století, dále vedená jako pustá.

Zmínka o usedlosti na tomto místě je z r. 1567. Anna Salomena z Bubna zde nechala mezi 1623-1638 vystavět mlýn, ten r. 1678 vyhořel. V r. 1841 má mlýn dvě křídla ve tvaru L. Počátkem 19. stol. klasicistně přestavěn. Od r. 1880 mlýn patřil rodině Antonína Švehly, předsedy agrární strany a čs. vlády.

Významná památka skautského hnutí u nás stojí v místech, kde skládali štěchovičtí skauti tajně slib za 2. světové války. Pomník A. B. Svojsíka, údajně první u nás, postavili skauti r. 1946. V 60. letech byla ukradena bronzová plaketa a pomník byl vyhozen do povětří místními svazáky. Obnoven roku 2008.

Židovská náboženská obec v Davli zakoupila v roce 1880 malý dům, který přestavěla na synagogu. Obřady se zde konaly do roku 1939, za války byla synagoga poškozena a vykradena. Po válce zde byla autodílna či skladiště. Roku 1960 byla zchátralá budova zbořena a na jejím místě je památník obětem Šoa.

Pozdně klasicistní synagoga z let 1847–48. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války. Od roku 1946 skladiště, později prádelna. Roku 1995 byla budova vrácena Židovské obci a byla upravena na obchod a byty.

Bývalá synagoga (čp. 182) stojí v Komenského ulici. Zřízena byla v roce 1875 z bývalé strojírenské dílny. Bohoslužby se v ní konaly do 30. let 20. století. Po II. světové válce byla adaptována na obytný dům, k bydlení slouží dodnes.

Synagoga neznámého stáří, písemně doložena v pol. 19. stol., zrušena po roce 1907. Později adaptována na sokolovnu, roku 1928 přestavěná na obytný dům. Dnes nevyužitá a chátrající.

Nejstarší a nejmenší dochovaná vyšehradská brána, chránící pevnost na nejzranitelnějším místě, od Pankrácké pláně. Udávaný rok vzniku 1655 není pravděpodobný, nejspíš vznikla už během třicetileté války. Sloužila jako celnice výběrčím potravní daně i k bydlení. V roce 1931 proražen průchod pro pěší.

Mlýn, zvaný také Hořejší (kopaninský), na středním toku Radotínského potoka. První zmínky o něm jsou z roku 1665, ale jistě je ještě starší. Dnes obytný dům.