Turistické cíle v okolí obce Dolní Jirčany

Nejdelší železniční dvoukolejný železobetonový most Evropy dostavěný r. 1955, v provozu až od r. 1964. Nikdy nebyl plně využit, díky absenci koncepce silně předimenzován. Na stavbě se nuceně podíleli akademicky vzdělaní pracovníci.

Halštatské hradiště nedaleko obce Březina na okrese Praha – východ. Bylo považováno za slovanské, výzkum J. Kudrnáče z šedesátých let prokázaly starší původ. Velmi dobře dochovaný systém valů a příkopů.

Funkcionalistická výstavní budova postavená v letech 1928–34 podle projektu Otakara Novotného na místě Šítkovských mlýnů nad bočním ramenem Vltavy u Slovanského ostrova (Žofína). Úpravy 1947–48, 1976, 1987 a 1994–96.

Pozůstatky hradiště, vystavěného Slovany na přelomu 8. a 9. století v místě starších sídlišť (doloženy neolitické nálezy).

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.

Areál úpravny vody a čerpací stanice Vršovické vodárny byl součástí vodárenské sítě, vybudované v letech 1906–1907. Autorem technického řešení celé soustavy byl J. V. Hráský, autorem architektonické podoby Jan Kotěra. Od 70. let areál využíván pro sportovní zařízení. Památkově chráněn od r. 2002.

Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.

Architektonicky čistá pozdně klasicistní stavba byla postavena snad v polovině 19. století. Postavit ji nechal Josef Červenka, stavitel a starosta Strašnic, na památku své ženy Antonie, která zemřela v důsledku nákazy při ošetřování raněných za povstání 1848. Od roku 2012 je kulturní památkou.

Nemocniční komplex šesti pavilonů v novorenesančním stylu byl postaven podle plánů Karla Starka v l. 1898-1902. Zasloužil se o to Spolek pro zřízení a vydržování české dětské nemocnice a chorobince v Praze, vedený Bohdanem Neureutterem. Zbořen v souvislosti s výstavbou Nuselského mostu r. 1971.

Neorenesanční budova z let 1871 - 1875 postavena pro Českou polytechniku dle návrhu významného architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna. Fasádu zdobí plastiky Geniů od J. V. Myslbeka a sochy Alegorie vědy a práce od Antonína Poppa. Budovu užívá ČVUT, fakulta strojní. Památkově chráněna od r. 1958.

Václav Stařimský, svobodný pán z Libštejna v r. 1762 postavil zámek, který r.1788 koupil Josef Schwarz. Zámek v r.1791 vyhořel, ale ihned byl opraven. Barokní jednopatrový zámek byl obdélníkový, upraven v 19. stol., ale r. 2012 beze stop zbořen.