Turistické cíle v okolí obce Dolní Jirčany

nebo vyberte

Dolní Jirčany

Středočeský kraj,  Praha-západ  (PZ)
Nalezeno celkem 474 záznamů, 6 / 40 stran, vyhledáno za 0.28 sec
 Hrad u Čtyřkol
Pivovárek
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Středočeský kraj
Terénní náznaky hradu na ostrožně s pozůstatky mohutného valu, šíjového příkopu. Plocha hradu se skládala ze 3 terasovitých úrovní, na vrchu zbyly části čtvercové budovy. Pochází ze 13.st., je ukázkou přechodu mezi hradištěm a hradem.
 hradební věže gotického opevnění Starého Města
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 1-Staré Město
 hrádek na Zderaze
hrad, zaniklý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 2-Nové Město
Hrádek postaven Václavem IV. kolem r. 1380. V 17. stol. přestavěn na klášter a později na trestnici, 1901-1905 vše zbořeno a hradní skála byla odlámána.
 Hradištko
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Hradišťko
Barokní jednopatrový zámek vznikl kolem roku 1709 na místě původní tvrze z roku 1571. Zámek má obdélníkový tvar a průčelí členěné vadlými poli a vížkou na střeše.
 Humenská
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Jíloviště
Hradiště na ostrohu nad Berounkou nedaleko Kazína. Hradiště nebylo doposud bezpečně datováno, archeologické nálezy dokazují přítomnost lidí v neolitu, eneolitu, době bronzové i v raném středověku. Mohutný šíjový val byl považován za mohylu kněžny Kazi.
 Husův sbor
345.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Čerčany
Husův sbor v Čerčanech byl vybudován pro Církev československou (nyní husitskou) v letech 1939-1952 podle plánů funkcionalistického architekta Karla Truksy. Stojí ve vysoké poloze mimo zástavbu v dominantní poloze nad obcí.
 Husův sbor
365.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Mnichovice
Husův sbor církve československé byl vybudován v letech 1926-1928. Do věže byly umístěny dva zvony od zvonaře Diepolda. Větší, zrekvírovaný za 2. světové války, nahrazen r. 1966 novým. Průčelí zdobí tři vitrážová okna, která zobrazují Jana Žižku, Mistra Jana Husa a Jana Amose Komenského.
 Husův sbor na Vinohradech
270.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 10-Vinohrady
Husův sbor na Vinohradech byl postaven v letech 1930-1933 podle návrhu architekta Pavla Janáka v konstruktivistickém slohu pro Církev čs. husitskou. Tvoří jej modlitebna, věž a obytný dům, spojené v jeden celek. Pod modlitebnou je od r. 1938 kolumbárium, zvýšené od r. 1947 o druhé patro.
 Husův sbor ve Vršovicích
218.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 10-Vršovice
Konstruktivistický polyfunkční objekt, zahrnující modlitebnu, kolumbarium, farní i komerční místnosti a divadelní sál, byl postaven dle projektu Karla Truksy firmou Václav Nekvasil během stavební sezony 1930 (16. 3. – 21. 12.). Její věž, vrcholící stylizovaným kalichem, je jednou z dominant Vršovic.
 Jeruzalémská brána
220.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zaniklý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 2-Vyšehrad
Původní severní brána Vyšehradu (zvaná Pražská nebo též Jeruzalémská) stála západněji, v místech, kde je dnes Cihelná brána. Barokní Jeruzalémská brána vznikla při budování opevnění po třicetileté válce. Šlo o jednoduchou účelovou stavbu. Zanikla při úpravě vedení silnice v první pol. 19. století.
 Jeruzalémská kaple na Rybníčku
220.0 m. n.m.
Umrlčí kaple
sakrální památky - kaple, zaniklý, nepřístupno, Hl.m.Praha, Praha 2-Nové Město
Zaniklou centrální osmibokou hřbitovní kapli s výraznou jehlancovou střechou nechal postavit v polovině 16. století pražský měšťan Divišovský z Prošovic. Kaple byla zrušena za reforem Josefa II. (spolu s hřbitovem a dalšími kaplemi na něm) v roce 1784 a později byla zbořena.
 jezdecká socha sv. Václava
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 2-Vyšehrad
Kopie barokního pomníku sv. Václava od Jana Jiřího Bendla, původně stával na dnešním Václavském náměstí v Praze. Na Vyšehrad byla socha přenesena proboštem Václavem Štulcem v druhé polovině 19. století. Originál je v lapidáriu Národního muzea.