Turistické cíle v okolí obce Zlatníky

Vila ve stylu alpské roubenky z r. 1921 podle projektu Maxmiliána Duchoslava. R. 1922 ji koupil podnikatel Richard Dubský. Za války ubytovna Hitlerjugend. Po válce kolej pro prominentní zahraniční studenty, poté sídlo Prognostického ústavu a VŠE. Dnes soukromá. Památkově chráněná od r. 1993.

Vilu pojmenovanou po nedalekém zaniklém pivovaru si nechal postavit v letech 1912-1913 MUDr. Vojtěch Mrázek. Architekt Emil Králíček ji navrhl ve stylu klasicizující secese s kubistickými prvky. V interiéru schodiště ve stylu geometrické secese. Na výzdobě spolupracoval sochař Antonín Waigant.

Viniční sloup z tvrdého žehrovického pískovce s hranolovitým podstavcem a korintskou hlavicí, se sochou sv. Václava z r. 1676 od barokního sochaře Jana Jiřího Bendla. Původně stál před Staroměstskou mosteckou věží, přesunut byl v r. 1778 a 1847.

Vodárenská věž (40 m) byla postavena r. 1892 podle projektu arch. Antonína Turka. Zásobovala vodou Vinohrady a další městské části. R. 1962 vyřazena z provozu a byly v ní vybudovány byty, později kanceláře. R. 1991 byla prohlášena kulturní památkou. R. 1993 byla provedena rekonstrukce.

Secesní budova divadla byla podle projektu Aloise Jana Čenského postavena v letech 1905–1907. Na výzdobě se podíleli Milan Havlíček (autor velkých alegorických soch na průčelí), Bohumil Kafka, Antonín Popp a Antonín Mára.

Manýristická kruhová kaple postavena v letech 1590–1600 sloužila příslušníkům italské komunity v Praze. Pravoúhlý portikus před portálem kaple je dílem F. M. Kaňky.

Špitál byl založen v roce 1602. Pozdně renesanční stavba vznikala postupně během 1. pol. 17. století a upravena byla v baroku. Špitál byl zrušen koncem 18. stol. Střed křídla při Vlašské ulici tvoří barokní kaple Panny Marie a sv. Karla Boromejského.

Místo dřevěné věže z r. 1495, poškozené více požáry, postavil 1588–91 novoměstský měšťan Karel Mělnický dnešní kamennou. Zato byl 29. 10. 1596 povýšen do šlechtického stavu, čemuž nezabránilo ani vychýlení věže. Velká rekonstrukce skončila roku 2009.

Pozdně secesní budova z let 1913–4 podle projektu Aloise Dlabače obsahuje po rekonstrukci 1984–7 novou technologii z ČKD Blansko. Využívá spád Helmovského jezu na Vltavě a dodává výkon přibližně rovný spotřebě pražského městského osvětlení.

Vodní nádrž Hostivař byla vybudována v letech 1961–1963 v Petrovickém údolí na potoce Botiči. Byla kompletně napuštěna v roce 1964 a její rozloha činí až 42 ha. Maximální hloubka dosahuje 12 m. Na místě dříve bylo koupaliště a 50 metrový bazén.

Vodní nádrž Štěchovice byla vybudována na Vltavě v letech 1937-1944. Hráz o délce 124 m a výšce 22,5 m vytvořila přehradní jezero o délce 7,4 km a celkové rozloze 114 ha. Součástí nádrže je přečerpávací elektrárna se zásobní nádrží na sousedním vrchu Homole.

Vodní dílo Vrané vybudováno v letech 1930-1936 jako první část Vltavské kaskády pro regulaci průtoku, umožnění plavby a výrobu elektřiny. Nádrž vytváří jez o výšce 10 m se dvěma plavebními komorami. Tvoří ho čtyři pole. Vzniklo jezero o rozloze 263 ha, hloubce až 10,5 m a délce vzdutí 13 km.