Turistické cíle v okolí obce Zlatníky

Téměř zaniklý židovský hřbitov náboženské obce Strančice. Založen v 19. stol., poslední pohřby r. 1943, zlikvidován r. 1964.

Hřbitov na severním okraji Uhříněvsi, založen do počátku 18. století, rozšířen před polovinou 19. století. Má rozlohu 3302 m2 a dochovalo se na něm cca 300 náhrobků, nejstarší čitelný je z r. 1719.

Televizní věž byla postavena v letech 1984-1989 podle projektu Václava Aulického. Její výška je 216 m. Ve 100 m je vyhlídková terasa.

Tvrz (původně majetek rodu pražských patricijů Velfloviců) prvně zmíněná r. 1314 v průběhu 17. stol chátrá. Poslední písemná zmínka z r. 1665, dnes beze stopy zaniklá.

Zlíchovský lihovar je prvně zmiňován r. 1836. R. 1880 zde byla zřízena továrna na líh a potaš . R. 1907 byl lihovar přestavěn do dnešní podoby. R. 1957 byla část odstavené potašovny přestavěna na octárnu. Výroba definitivně ukončena k r. 2000. Budova rafinerie a komín jsou památkově chráněny.

Mlýn patřící Johanitům uváděn r. 1402. Za husitské revoluce vypálen, obnoven po r. 1443 Janem Nožířem zv. Labuťský ve stylu pozdní gotiky. Od r. 1532 název „Zlomkovský“ podle mlynáře Pavla Zlomka. Přestavěn renesančně Rožmberky. Jako mlýn fungoval do r. 1612, poté letohrádek, prádelna a divadlo.

Proslulá fontána před Královským letohrádkem v Praze vznikla v letech 1563-1575 z podnětu císaře Ferdinanda I. Podle nákresu Francesca Terzia a dřevěného modelu Hanuše Preissera ji odlil proslulý kovolijec Tomáš Jaroš z Brna, rovněž autor největšího pražského zvonu zvaného Zikmund.

Dřevěný pavilon postaven pro prezentaci Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě r. 1891. V roce 1892 přestěhován na Petřín a postupně doplněn zrcadly, v roce 1911 i zrcadly zakřivenými. V prostřední části je dioráma. Objekt je denně přístupný.

Pozůstatky tvrziště na nepřístupné zahradě. Ze Zvole pocházel rytíř Mladota ze Zvole, který byl připomenut v roce 1310. Dle názoru Jiřího Úlovce tvrz vybudoval klášterní man v 2. polovině 14.století a v 15. století tvrz zanikla.

Zaniklý opevněný objekt leží na strmé ostrožně nad řekou Vltavou. Beze zmínky v písemných pramenech. Protáhlý areál s příkopem vylámaným do skály, za kterým je výrazný homolovitý terénní útvar (zaniklá věž ?), odpovídá svým vzhledem spíše zaniklému hradu bergfritového typu než pravěkému hradišti.

Nedatovaná jednoduchá zvonice u požární nádrže v centru vesnice Radějovice

Samostatně stojící zvonice ve stylu italských campanil byla postavena na hřbitově u kostela sv. Petra, vysvěcena roku 1598. V roce 1680 vyhořela, požár roztavilo zvony a zničil i přilehlou kostnici. Novogotická podoba věže je dílem architekta J. Mockera a pochází z přestavby v letech 1875 – 1885.