Turistické cíle v okolí obce Dobřichovice

Budňanská skála je tvořena zvrásněnými vrstvani nejvyššího siluru a nejstaršího devonu. Jsou to mořské usazeniny, které se zde uložily asi před 420-400 miliony let. Ke zvrásnění došlo mezi 370-330 miliony let.

Pozůstatky hradiště, vystavěného Slovany na přelomu 8. a 9. století v místě starších sídlišť (doloženy neolitické nálezy).

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

První zmínky o Rausově mlýnu pocházejí z doby třicetileté války. V r. 1692 se zde narodil císařský rada Jan F. Raus. R. 1711 se mlýn stal majetkem rodu Čámských, kteří jej vlastnili po následující dvě století. V r. 2009 byl mlýn v dezolátním stavu.

Skalní masiv tvořený pevnými ordovickými křemeny ve stejnojmenné přírodní rezervaci o rozloze 2 ha vyhlášené v roce 2002. Oblíbené místo horolezců a častý cíl výletů. Ve skalách naleznete stopy po pohybu organismů a úlomkovité zbytky trilobitů z prvohorního moře.

Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.

Chotečská tvrz byla zřejmě postavena na počátku 15. století za Mikuláše z Chotče. Výslovně je poprvé doložena v roce 1530 za vzpoury poddaných. Zachována hranolová věž s renesančními klenbami a část hradby. Dnes skryta v hospodářském dvoře.

Železnorudný důl patřil ve své době k největším a nejvýznamnějším dolům Barrandienu, měl 84 podzemních pater zasahujících až do hloubky 426 m (120 m pod hladinu moře). V chodbách je shromážděna řada unikátních exponátů připomínajících slavnou dobu hornictví a lomařství v této oblasti.

Kamenná rozhledna, 302 m.n.m., vysoká 13 m. Otevřena r. 1820. Je nejstarší v Praze, vystavěna jako součást anglického parku u zámku Cibulka na pokyn hraběte Leopolda Thun-Hohensteina.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Barokní areál děkanství z počátku 18. století, postavený na místě gotické fary, ze které se prý dochovaly valeně sklenuté sklepy. Na fasádě pamětní bronzová deska Josefu Antonínu Seydlovi od sochaře Z. Dvořáka. Na zahradě pozdně barokní kaple s hranolovou věží.

Terénní zbytky hradu. Postaven Štěpánem z Tetína před r. 1338, zanikl ještě ve 14. století. Počátkem 16. stol. zříceniny pobořeny při zkoušení nových pražských děl. Koncem 17. století ještě stály výrazné zříceniny zdí, dnes se tu nacházejí pouze reliéfní obrysy staveb a hradeb.