Turistické cíle v okolí obce Dobřichovice

Farní kostel kostel je prvně připomínán až v 2. polovině 14. století. Původně gotický kostel byl po třicetileté válce v letech 1682–1684 opraven, v r. 1777 byl barokně upraven. Kostel je jednolodní, s krátkým trojbokým presbytářem. K severní straně presbytáře je připojena hranolová věž.

Původně gotický kostel vznikl před r. 1321, fara zde byla zřízena v roce 1352. V r. 1674 byl přestavěn barokně a v r. 1866 upraven. V l. 1914–15 zásadně opraven. Poslední oprava v r. 1992. Za kostelem je studánka uctívaná více než 500 let.

Pozdně barokní kostel Jména Panny Marie, snad přestavěn z raně gotického kostela v době rozkvětu lázní v Malé Chuchli v roce 1774. Už v roce 1264 zde stával farní kostel, který v roce 1298 získal Zbraslavský klášter.

Původně kaple Čtrnácti svatých pomocníků a Blahoslavené Panny Marie z r. 1724, od r. 1727 lokální a od r.1830 farní kostel. Uvnitř bývalo jedno z nejvýznamnějších děl gotického sochařství, Michelská madona (dnes v NG). Kostel opraven poč. 21. stol.

Barokní kostel z let 1734–1738, dle projektu B. Scottiho a A. Luraga. Na průčelí sochy F. Weisse, v interiéru fresky od de Risiho.

Kostel dle návrhu Rudolfa Svobody z roku 1937. Interiér z let 1972–76 – od B. Bendy oltář s kopií staroměstského mariánského sloupu a od K. Stádníka neobvyklá křížová cesta s náměty lidského utrpení.

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století. V letech 1733–36 upraven presbytář, v roce 1859 věž. Hlavní oltář z roku 1710, oltářní obraz od J. Hellicha z roku 1875, sochy V. Levého a J. V. Myslbeka.

Gotická kaple sv. Kříže z poloviny 14. stol., počátkem následujícího věku rozšířena na kostel Stětí sv. Jana Křtitele (snad malé dvojlodí). V rámci stavby barokní pevnosti r. 1624 zbořen presbytář, barokní přestavba 1741-1750. Zrušen r. 1787, obnoven novobarokně po r. 1883. Od r. 1995 výstavní síň.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Kostel postaven v letech 1934-1935. Neorientovaná trojlodní stavba s věží v průčelí. Zakončena vysokým latinským křížem. Loď obdélná. Nad střechu vystupuje sanktusník. Na stěnách křížová cesta. V předpolí kostela národní hřbitov. Kostel je památkově chráněn.

Gotická jednolodní stavba kostela prvně doložena r. 1380, opravována kolem r. 1822, pak v letech 1909-1910 a 1992. V západním průčelí dominantní mohutná hranolová věž s dlátovou střechou opatřenou dvěma dvojramennými kříži. Filiální kostel berounské farnosti.

Původně gotický ze 14. století, barokně přestavěn roku 1765, hranolová věž byla přistavěna roku 1774. Vedle kostela barokní čtvercová márnice.