Turistické cíle v okolí obce Černošice

Na místě paláce stával gotický dům Petra Parléře z 2. pol. 14. stol. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěn. V 70. letech 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Dnes slouží vládě České republiky.

Hradiště na ostrohu nad Berounkou nedaleko Kazína. Hradiště nebylo doposud bezpečně datováno, archeologické nálezy dokazují přítomnost lidí v neolitu, eneolitu, době bronzové i v raném středověku. Mohutný šíjový val byl považován za mohylu kněžny Kazi.

Husův sbor na Vinohradech byl postaven v letech 1930-1933 podle návrhu architekta Pavla Janáka v konstruktivistickém slohu pro Církev čs. husitskou. Tvoří jej modlitebna, věž a obytný dům, spojené v jeden celek. Pod modlitebnou je od r. 1938 kolumbárium, zvýšené od r. 1947 o druhé patro.

Konstruktivistický polyfunkční objekt, zahrnující modlitebnu, kolumbarium, farní i komerční místnosti a divadelní sál, byl postaven dle projektu Karla Truksy firmou Václav Nekvasil během stavební sezony 1930 (16. 3. – 21. 12.). Její věž, vrcholící stylizovaným kalichem, je jednou z dominant Vršovic.

Poprvé je uváděn ve 13. stol. jako majetek kláštera v Chotěšově. R. 1420 vypálen husity. Počátkem 16. stol. jej vlastnil Viktorín Kornel ze Všehrd, po Bílé hoře Michnové z Vacínova, poté Schwarzenbergové. Poč. 19. stol. ukončena mlynářská činnost. Po r. 1994 kavárna. Památkově chráněný od r. 1958.

Hvězdárenská věž je součástí Klementina, vystavěného jezuity jako kolej. Byla postav. v l. 1721-23 (arch. F. M. Kaňka). R. 1748 přestavěna dle návrhu arch. A. Luraga. Na střeše věže je olověná socha Atlanta z r. 1727, pocházející z dílny M B. Brauna.

Původní severní brána Vyšehradu (zvaná Pražská nebo též Jeruzalémská) stála západněji, v místech, kde je dnes Cihelná brána. Barokní Jeruzalémská brána vznikla při budování opevnění po třicetileté válce. Šlo o jednoduchou účelovou stavbu. Zanikla při úpravě vedení silnice v první pol. 19. století.

Zaniklou centrální osmibokou hřbitovní kapli s výraznou jehlancovou střechou nechal postavit v polovině 16. století pražský měšťan Divišovský z Prošovic. Kaple byla zrušena za reforem Josefa II. (spolu s hřbitovem a dalšími kaplemi na něm) v roce 1784 a později byla zbořena.

Nepřístupná, uzamčená krasová jeskyně nad soutokem Loděnice (Kačáku) a Berounky s délkou chodeb cca 350 m. Jeskyně bývá pravidelně otevřena jedenkrát do roka v rámci Tetínských jeskyňářských dní.

Kopie barokního pomníku sv. Václava od Jana Jiřího Bendla, původně stával na dnešním Václavském náměstí v Praze. Na Vyšehrad byla socha přenesena proboštem Václavem Štulcem v druhé polovině 19. století. Originál je v lapidáriu Národního muzea.

Komplex mohutné jezuitské koleje s kaplí sv. Františka Xaverského na jihu a kostelem sv. Ignáce na severu vznikal postupně na místě několika desítek středověkých domů v letech 1658-1759. Po zrušení řádu slouží kolej jako nemocnice, kostel jako farní. Poškozeny náletem v únoru 1945, opraveny.

Na místě starších budov vrcholně barokní stavba Kryštofa Dientzenhofera z prvé poloviny 18. století, sloužící do roku 1787 jako jesuitské gymnasium, později jako sídlo různých úřadů.