Turistické cíle v okolí obce Černošice

Pozdně barokní dům na místě dvou domů, v l.1500–30 pozdně goticky přestavených. Po r. 1570 spojeny a vrcholně renesančně přestavěny. Barokní přestavba v r. 1789 podle projektu Z. Fiegertha. Zachovány gotické, renesanční i barokní stavební prvky.

Patrový měšťanský dům na nároží Liliové a Řetězové ulice na Starém Městě pražském renesančního původu upraven v pozdním baroku. Památkově chráněn od r. 1958.

Původně gotický dvorec, který si r. 1414 dal vystavět kanovník od sv. Víta Václav z Radče. V polovině 18. století byl přestavěn barokně. V domě bydlel od r. 1950 do r. 1991 syn malíře Alfonse Muchy, spisovatel Jiří Mucha.

Dvojvila bratří Čapků se společnou zahradou vznikla v letech 1923-1924 podle plánů Ladislava Machoně v tzv. národním slohu. Rozhodnutím z r. 2013 odkoupila polovinu patřící pův. Karlu Čapkovi městská část Praha 10 a po rekonstrukci ji do r. 2018 plánuje zpřístupnit veřejnosti.

Barokní budova z let 1734–1737 postavena majitelkou tachlovického panství velkovévodkyní Annou Marií Františkou Terezií Toskánskou ve stylu toskánských šlechtických sídel. Budova si uchovala původní dispozici a vzhled.

Farní škola u sv. Jindřicha existovala od založení kostela v r. 1350. Původní budova byla zbořena, nová postavena r. 1558. Dochoval se renesanční portál s erby Kapihorských a Svíčků z Ruperstorfu, mázhaus a původní schodiště s hřebínkovými klenbami.

Barokní palác obsahuje gotické a renesanční konstrukce. Je spojován s pověstmi o Faustovi a jeho spojení s pekelnými silami.

Má jméno po usedlosti a vinici, jejímž prvním majitelem byl Jakub Foliman.Objevuje se ve viničních knihách již r.1353. Usedlost vznikla pravděpodobně v 18.st., zbořena v 60. letech 20.st.,dnes po ní nejsou žádné stopy. Vznik parku není znám,na fotografiích z 20. let jsou svahy pod Karlovem holé.

Pro fontánu v petřínské stráni vytvořil Karel Dvořák roku 1948 sousoší dvou chlapců. Po 40 letech vyšlo najevo, že bylo vytvořeno podle fotografie vnuků prezidenta Masaryka Herberta a Leonarda Revilliodových.

Mohutnou vilu ve stylu italské novorenesance nechal podle projektu A. Barvitia a J. Schulze na místě staré vinařské usedlosti Horní Landhanska postavit v letech 1870–81 Moritz Gröbe. Od roku 1905 majetkem obce, poškozena bombardováním 1945, obnovena 1953. Velká rekonstrukce 2003–07.

Rokokový palác na místě pěti gotických, renesančně a barokně přestavěných domů. Přestavba z r. 1786 dle projektu J. Jägera. Na průčelí plastiky I. F. Platzera. Od r. 1874 v přízemí známá kavárna.

Nejstarší obchodní dům v Praze postaven v letech 1869–1871 na místě objektu ze 14. století (U Hartlů, U Palmů). Stavitelé Alfréd Kirpal a Aleš Linsbauer, jméno navrhujícího architekta neznámé. Přes několikeré úpravy stavební podstata nedotčena.