Turistické cíle v okolí obce Úhonice

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého postavena v r. 1706 na hlavním kladenském náměstí. Později přenesena na roh Poděbradovy ulice a ulice T. G. Masaryka. V roce 1919 socha stržena. Torzo leželo na zahradě děkanství. Podle originálu vytvořena kopie a ta opětovně umístěna na původní místo.

Opevněný objekt na kazínské skále nad Berounkou neznámého stáří, nálezy datují tuto lokalitu jak do pravěku, tak i do středověku. Někteří badatelé sem umísťují hrádek Bluk. Dochované valy a příkopy okolo dvoudílné dispozice.

R.1566 horní tvrz přestavěna na renes. zámek. R.1705 jej získali benediktini z břevnovsko-broumovského opatství. Přestavěn barokně K.I. Dienzenhoferem do dnešní podoby. V 90.l. 20. stol. rekonstrukce, sídlí zde galerie, vlastivědné muzeum a knihovna.

Významné poutní místo - v 9. stol. se zde údajně usadil křesťanský mnich, poustevník Ivan. Později zde vznikl benediktinský klášter. Kostel pochází z r. 1661, budovy kláštera dokončeny r. 1730. Klášter zrušen roku 1785.

Klášter vybudovaný r. 1663 františkány u první loretánské kaple v Čechách z r. 1623. Autoři projektu jsou K. Lurago a J. D. Orsi. V letech 1950–1953 tábor nucených prací pro kněze, poté vojenská opravna, dnes opět klášter.

Nejstarší kapucínský klášter v Čechách vznikl z iniciativy arcibiskupa Zdeňka Berky z Dubé roku 1602. Upraven a zvětšen 1666. Komunita zde fungovala do roku 1944, kdy klášter zabralo SS. Po krátkodobé poválečné obnově rozehnána 1950, mniši se vrátili roku 1990. Sídlo zemského provinciála řádu.

Premonstátskou kanonii na hoře Sion (Strahov) založil v letech 1142–43 za podpory Vladislava II. a královny Judity olomoucký biskup Jindřich Zdík. Původně románský areál prošel řadou přestaveb od gotiky po baroko, zachoval si však množství původních detailů. Po roce 1990 obnoven.

V roce 1628 zde byl položen základní kámen k novému klášteru servitů. V období 30leté války se však servité usídlili na Starém městě a pozemek prodali. Nakonec zde vznikl zájezdní hostinec a špitál s kaplí sv. Martina. Roku 1787 byla kaple uzavřena Josefem II., pak prodána a přestavěna na byty.

Raně barokní usedlost, původně zvaná Alsterlischer Hof (Alsterlický dvůr), z r. 1643. Větší část usedlosti zbořena v r. 1971, dochovala se barokní budova s klasicistními prvky. Dnes v soukromých rukou, od r. 1997 postupně rekonstruována.

První zpráva o tvrzi v Kněževsi pochází z r. 1383, kdy tu seděl Šimon Kněževeský. R. 1420 dobyta křižáky císaře Zikmunda, jako obnovená doložena r. 1434 v majetku Vítka z Landštejna. Během 16. stol. zpustla, při prodeji vsi r. 1575 byla již zaniklá. Na jejím místě nyní pozdně barokní statek.

Knížecí hrobka Fürstenbergů v Nižboru je podzemní stavba z r. 1787 založená po zákazu Josefa II. pohřbívat v kostelích. Fürstenbergům patřil Nižbor od 1. pol. 18. stol. do r. 1929, kdy ho prodali státu. Hrobka byla celkově rekonstruována r. 2014.