Turistické cíle v okolí obce Úhonice

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže vznikl nad původní gotickou hradní kaplí sv. Kateřiny r. 1724 při přestavbě hrabětem z Valdštejna. Při hloubení základů byl v zemi nalezen kříž patrně z husitské doby, proto mu byl nový kostel zasvěcen. Kostel od r. 1857 farní, nyní filiální ve farnosti Beroun.

Dnešní kostel vznikl přestavbou původní zámecké kaple Nejsvětější Trojice, postavené v klasicistním stylu v l. 1814-1816. R. 1896 byla kaple přestavbou upravena na kostel Povýšení svatého Kříže a byla zřízena samostatná farnost, o což se dlouho usilovalo. Kostel byl slavnostně vysvěcen r. 1898.

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století. V letech 1733–36 upraven presbytář, v roce 1859 věž. Hlavní oltář z roku 1710, oltářní obraz od J. Hellicha z roku 1875, sochy V. Levého a J. V. Myslbeka.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Gotická jednolodní stavba kostela prvně doložena r. 1380, opravována kolem r. 1822, pak v letech 1909-1910 a 1992. V západním průčelí dominantní mohutná hranolová věž s dlátovou střechou opatřenou dvěma dvojramennými kříži. Filiální kostel berounské farnosti.

Gotický kostel přestavěný v 1. třetině 18. stol. barokně, do r. 2008 farní. Orientovaná stavba s obdélnou plochostropou lodí se zaoblenými nárožími, odsazeným půlkruhem zakončeným presbytářem (uvnitř trojboký), osmibokou sakristií a hranolovou věží v průčelí. Mobiliář různorodý z 18. a 19. století.

Kostel postaven v letech 1885 až 1886 v novorománském stylu. Jednolodní stavba s polygonálně ukončeným presbytářem. Věž se dvěma zvony a umíráčkem. Zařízení kostela pseudorománské. Hlavní oltář se sousoším sv. Cyrila a Metoděje.

Kostel založen kolem r. 1342, zachován gotický portál v severní zdi lodi. Přestavěn kolem r. 1720. U jižní zdi lodi hrobka rodiny majitele trnovského zámečku Václava Škroupa.

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána dle pověsti založen r. 992, archeologicky doložen ve 13. stol., písemně doložen ve 14. stol. V 19. stol. starý kostel zbořen a v letech 1842–44 nahrazen klasicistní novostavbou. V interiéru je obraz od J. Hellicha.

Novorománský hřbitovní kostel z l. 1894–96 podle projektu Antonína Duchoně. K výzdobě byly využity plastiky Ferdinanda Maxmiliána Brokofa ze zbořeného románského kostela stejného zasvěcení na smíchovském Arbesově náměstí.

Původně farní, dnes hřbitovní kostel sv. Havla na návrší Havlín stojí na místě starší kaple – první zmínka z roku 1115. Dnešní podoba je barokní, zachovány románské stavební prvky a fragmenty románských fresek. V blízkosti osmiboká barokní kostnice.

Kostel sv. Havla opata gotického původu z r. 1330 později zbarokizován, věž o výšce 27 metrů přistavěna během přestavby v letech 1840-1844, současná podoba z r. 1890. Poslední rekonstrukce v letech 2000-2002. Nyní filiální kostel ve farnosti Smečno.