Turistické cíle v okolí obce Štěchovice

Teletínský potok má dvě zdrojnice. Jedna teče přímo ze vsi Teletín a doprovází ji žlutá turistická značka. Druhá vytéká z rybníka jižně od vsi. V minulosti lidé na potoce vybudovali několik protipovodňových hrází. Mezi nimi se často objevují kaskády a vodopády. Nejznámější jsou 1,5 km od vsi.

Zatopený Teletínský lom o rozloze 0,09 ha z něhož se težil kámen pro Štěcovické zdymadlo v roce 1941. Hloubka lomu asi 15 m. Chráněná přírodní památka.

Původní tvrz přestavěna jednoduchý barokní zámek poč. 18. stol. Rozsáhle přestavěn a upraven za Portalesů ve 30. letech 19. stol. V letech 1921 - 23 k průčelí přistavěna terasa.

Zříceniny vodního mlýna postaveného kolem r. 1900 na Tloskovickém potoce, opuštěn před rokem 1945. Od té doby ve zříceninách.

Tvrz poprvé zmiňována r. 1374. Od r. 1387 patřila pánům z Valdeka. Počátkem 15. stol. přestavěna na vodní tvrz. Od r. 1630 majetek Zbraslavského kláštera. Od r. 1785 sloužila jako fara. V l. 2001–2003 rekonstruována. Dnes v soukromých rukou.

Původně barokní budova z r. 1688, v polovině 18. století přestavěna na dvoupatrový zámek. Mezi pozdější vlastníky patřil Václav Škroup, bratr Františka Škroupy a Čeněk Daněk, zakladatel ČKD, který budovu romanticky přestavěl.

Výrazné tvrziště poblíže hájovny Turyň. O tvrzi písemné prameny mlčí, ale předpokládá se, že byla centrem zaniklé vsi. Dochoval se centrální pahorek se zasypanými základy zděné stavby.

Část románského hradu, rozšířeného ve 14. a 15. stol., tvořená rotundou, hranolovou věží, přilehlou původně gotickou budovou a odkrytými základy románského paláce. Dnes na hradě sídlí Městské muzeum, pořádají se zde výstavy, koncerty atp.

Nepatrné zbytky klasicistního zámku v areálu, kde již v předhusitské době stával dvůr s tvrzí Nussberg. Zámek vystavěl krajský hejtman Karel Josef z Bienenberku po r. 1789. Od r. 1947 jej má ve správě město Jílové a chátrá. R. 1990 se budova zřítila.

Velká hospoda postavena v roce 1664 na místě starší zájezdní hospody, zničené Švédy za třicetileté války v roce 1648. Vybudována majitelem mníšeckého panství Engelem z Engelsflussu.

Telekomunikační ocelová věž vysoká 42m s vyhlídkovou plošinou s velkým rozhledem na meandry Vltavy. Věž je ve výšce 489 m nad mořem. Otevřena 3.7. 1999

Vodní nádrž Slapy vznikla v letech 1949-1955 jako třetí stupeň tzv. Vltavské kaskády. Mohutná přehradní hráz je dlouhá 260 m a vysoká 60 m. Vzniklé jezero je dlouhé 44 km při maximální hloubce 58 m. Vodní elektrárna Slapy s 3 Kaplanovými turbínami byla uvedena do provozu v letech 1955–1956.