Turistické cíle v okolí obce Olešky

Za husitských válek zaniklý benediktinský klášter z roku 999 nazývaný také Ostrovní. Klášter byl založen knížetem Boleslavem II., který sem uvedl mnichy z Dolního Altaichu v Bavorsku.

K původnímu luterskému kostelu Nejsvětější Trojice byli po roce 1620 uvedeni bosí karmelitáni odměnou za duchovní vedení vítězných katolických vojsk v tažení proti stavovskému povstání. Od roku 1628 je zde chováno Pražské Jezulátko.

Klášter dam Srdce Ježíšova byl v původně barokní vile, kdysi patřící hraběti Clarymu, založen 1872. V letech 1882-84 postaven kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v beuronském slohu (projekt P. Ghislain Béthune), klášterní budovy a penzionát pro dívky vznikly později. Komunita odešla z Prahy roku 1919.

Klášter z poč. 14. stol. s fragmenty starších staveb – románského dvorce a templářské komendy. Na poč. 17.stol. pozdně renesanční úprava, v druhé pol. 17. stol. barokní úpravy G. D. Orsiho. Zrušen 1782. Řada úprav v 19. a 20. stol.

Původně románský kostel osady v západní části pozdějšího Starého Města byl od roku 1238 sídlem kolegiátní kapituly. Ta provedla gotickou novostavbu (1313–71). Od roku 1420 farní podobojí, roku 1625 ho císař i s přilehlými objekty věnoval dominikánům. Ti postavili klášter a barokně upravili kostel.

Raně barokní budova zrušeného trojlodního klášterního kostela dominikánů vystavěného v letech 1654–79 Francesco Carattim. V r. 1783 kostel zrušen a r. 1790 budova klasicistně upravena. V letech 1791–1849 zde sídlila pošta, tehdy jediná v Praze.

Karmelitánský klášter založen Karlem IV. v r. 1347. Komunita od husitských válek strádala, definitivně zanikla r. 1543. Od r. 1603 zde sídlí františkáni (s přestávkou 1950–90). Klášterní budovy stojí zčásti na místě nedokončeného trojlodí kostela.

Mateřský klášter jediného původem českého církevního řádu vznikl na staroměstském konci tehdejšího Juditina mostu v polovině 13. století. Současné převážně barokní a novobarokní stavbě dominuje kostel sv. Františka z Assisi, první velká centrální stavba českého baroku (projekt J. B. Mathey).

Farní chrám z l. 1232-63, gotic. přest. v 14. st., Karel IV. mu věnuje hlavu sv. Havla. Kázal zde Jan Milíč z Kroměříže, Jan Hus, Jan Nepomucký. Barok. přest. (Bayer, Orsi, Santini), sloučen s klášterem karmelitánů (zruš. 1786). Hrob Karla Škréty.

Klášter založený pro benediktiny slovanského jazyka Karlem IV. roku 1347. Po příchodu španělských mnichů roku 1636 barokní úpravy. Velkolepá přestavba v beuronském slohu z let 1880-90 většinou zanikla náletem v únoru 1945, poté novodobé rekonstrukce včetně betonových chrámových věží (F. M. Černý).

Premonstátskou kanonii na hoře Sion (Strahov) založil v letech 1142–43 za podpory Vladislava II. a královny Judity olomoucký biskup Jindřich Zdík. Původně románský areál prošel řadou přestaveb od gotiky po baroko, zachoval si však množství původních detailů. Po roce 1990 obnoven.

Jeden ze šesti klášterů, vzniklých v rámci vysazení Nového Města pražského Karlem IV. Komunita zanikla během 16. století, obnovena po třicetileté válce (1669), definitivně zrušena 1783. Klášter sloužil armádě, kostel upraven novogoticky 1858–63. Dnes pravoslavný chrám Narození Přesvaté Bohorodice.