Turistické cíle v okolí obce Olešky

Pískovcová barokní kašna, uprostřed má sloup ze čtyř sdružených polosloupů s hlavicemi zdobenými erby zemí císaře Leopolda I. a znakem Nového Města. Na korintské hlavici sloupu socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí od M. V. Jäckla z let 1697-8 se čtyřmi andílky a českým dvouocasým lvem u nohou.

Vrcholně barokní klášterní areál postavený podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera (kostel 1724–25, konvent 1726–32). Ke kostelu v r. 1761 přistavěna kaple sv. Tekly, projektovaná Josefem Ignácem Juschkou.

Z původního kláštera u sv. Kateřiny se zachovala jedině věž. U ní dnes stojí barokní chrám z poloviny 18. stol. Původní budovy kláštera byly zbarokizovány během dvacátých let 18. století . Samotný chrám byl zbarokizován o desetiletí poději.

Klášter založen Karlem IV. roku 1350 na jižním konci Nového Města nad Nuselským údolím. Unikátní osmiboká loď kostela zaklenuta až 1572, tehdy vztyčena stanová střecha. Jižně od kostela postaveny Svaté schody (1704-11). Obnova po pruském bombardování 1757, 1785 klášter zrušen. Dnes policejní museum.

Kostel sv. Gabriela stojí na Smíchově v zadní části zahrady Kinských v areálu zaniklého kláštera. Stavba je představitelem u nám nepříliš časté tzv. beuronské umělecké školy. Jde o jeden z mála kostelů v ČR zasvěcený archandělu Gabrielovi.

Za husitských válek zaniklý benediktinský klášter z roku 999 nazývaný také Ostrovní. Klášter byl založen knížetem Boleslavem II., který sem uvedl mnichy z Dolního Altaichu v Bavorsku.

K původnímu luterskému kostelu Nejsvětější Trojice byli po roce 1620 uvedeni bosí karmelitáni odměnou za duchovní vedení vítězných katolických vojsk v tažení proti stavovskému povstání. Od roku 1628 je zde chováno Pražské Jezulátko.

Klášter dam Srdce Ježíšova byl v původně barokní vile, kdysi patřící hraběti Clarymu, založen 1872. V letech 1882-84 postaven kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v beuronském slohu (projekt P. Ghislain Béthune), klášterní budovy a penzionát pro dívky vznikly později. Komunita odešla z Prahy roku 1919.

Klášter z poč. 14. stol. s fragmenty starších staveb – románského dvorce a templářské komendy. Na poč. 17.stol. pozdně renesanční úprava, v druhé pol. 17. stol. barokní úpravy G. D. Orsiho. Zrušen 1782. Řada úprav v 19. a 20. stol.

Původně románský kostel osady v západní části pozdějšího Starého Města byl od roku 1238 sídlem kolegiátní kapituly. Ta provedla gotickou novostavbu (1313–71). Od roku 1420 farní podobojí, roku 1625 ho císař i s přilehlými objekty věnoval dominikánům. Ti postavili klášter a barokně upravili kostel.

Raně barokní budova zrušeného trojlodního klášterního kostela dominikánů vystavěného v letech 1654–79 Francesco Carattim. V r. 1783 kostel zrušen a r. 1790 budova klasicistně upravena. V letech 1791–1849 zde sídlila pošta, tehdy jediná v Praze.

Karmelitánský klášter založen Karlem IV. v r. 1347. Komunita od husitských válek strádala, definitivně zanikla r. 1543. Od r. 1603 zde sídlí františkáni (s přestávkou 1950–90). Klášterní budovy stojí zčásti na místě nedokončeného trojlodí kostela.