Turistické cíle v okolí obce Olešky

Tvrz v obci, kde dříve bývala stará tvrz postavená Zdislavem z Mrače kolem r. 1318. Benešovicové postavili v 2. pol. 14. stol. tvrz novou. Jejich potomci zde žili do r. 1540, kdy tvrz koupil Jaroslav ze Šelmberka. Za třicetileté války zpustla. V 17. stol. upravena na sýpku a v 19. stol. na byty.

Zřícenina původně trojkřídlého zámečku, který vznikl kolem roku 1705. Majitelem byl Norbert z Vrbna, trvale však sídlící na Hořovicích. Zámeček sloužil jako panský správcovský dům.

Zbytky nejstaršího z panských sídel v Mrači na nevýrazné ostrožně. Datována keramikou do 2. poloviny 13. století a na začátek století 14. Nahrazena nedalekou novější tvrzí již ve 14. století.

Palác byl postaven na parcele vzniklé rozprodáním velké zahrady při kostele sv. Prokopa, patřící johanitské komendě. Po r. 1611 František Ludvík Muscon postavil na místě starších domů barokní palác. R. 1800 přestavěn klasicistně podle plánů Josefa Zobela. R. 1834 jej kupuje hrabě Harbuval-Chamaré.

Pozůstatky mostu jsou k vidění na zastávce metra Můstek. Most byl postaven v 1. pol. 15. století a vedl přes – dnes již dávno zasypaný – příkop opevnění Starého Města, které bylo zbudováno v 2. pol. 13. století.

Zaniklá tvrz, prvně zmíněna r. 1371 kdy ji vlastnil Mikuláš z Myšlína a z Kolovrat. Poté nastalo časté střídání majitelů, za Kostků z Postupic se r. 1465 Myšlín dokonce zmiňuje jako hrad. V 16. stol. byl Myšlín připojen ke Komornímu Hrádku a tvrz nevyužívaná zanikla. R. 1547 se uvádí jako pustá.

Na místě televizní retlansační věže stávala středověká ves Lhota (Lhotka) u Úval z 1. poloviny 14. století. Zanikla za husitských válek a v 16. století byla obnovena pod názvem Fidrholec. Vesnice dala název lesu – Vidrholec.

Nová telekomunikační věž z roku 2007 s vyhlídkovou plošinou, sloužící současně jako rozhledna.

Kovová konstrukce telekomunikační věže mobilních operátorů byla vybudována v dubnu 2013. Je vysoká přes 31 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 21 m. Protože ihned nedošlo ke shodě na smlouvě o provozování rozhledny, byla oficiálně zpřístupněna až v dubnu 2015. V denních hodinách je přístupná volně.

Rozcestí s kamenným křížem a lípou. Kříž pochází z roku 1864. Z místa je rozhled do širokého kraje.

Secesní budova nádraží, postavená v letech 1912–1913 podle projektu architekta Jana Heindla. Původně zastávka Královské Vinohrady (Königliche Weinberge) byla v letech 1923–1933 stanicí. Zrušena v červnu 1944, částečně sloužila až do 60. let 20. století. Dnes sídlo Technické ústředny Českých drah.

Secesní nádražní budova vybudovaná v l.1904–05, snad podle projektu Antonína Balšánka či Jana Vejrycha. Jako železniční stanice byla zrušena 1960, dnes zde funguje výhybna. V roce 2008 byla zbořena hrázděná čekárna. Budova, v roce 2001 vyhlášena jako kulturní památka, je řadu let opuštěná a chátrá.