Turistické cíle v okolí obce Olešky

Šlechtická předměstská vila z 80. let 16. stol., která od r. 1624 patřila Michnům z Vacínova. R. 1644 manýristicky přestavěna, kolem r. 1656 upravena raně a roku 1777 pozdně barokně. Od r. 1921 patří České obci sokolské, stavebně upravena. Slouží především tělesné výchově, sály jsou pronajímány.

Čtyřkřídlý raně klasicistní palác vystavěl pro Maxmiliána hraběte Desfourse na konci 18. stol. Ignác Palliardi. Po něm vlastnictví podnikatele Jakuba Wimmera. Jméno podle Porgesů z Portheimu, kteří jej vlastnili od 19. stol. do druhé světové války.

Stavba z let 1743–52 snad dle návrhu K. I. Dientzenhofera pro rod Piccolomini na místě několika domů, postupně scelovaných a přestavovaných v 16. a 17. stol. V majetku rodu Sylva-Taroucca od 1885, od 1911 pražské obce. Řada přestaveb ve 20. stol.

Palác vznikl z renesančního objektu, barokně přestavěného koncem 17. století. Přestavěn rokokově podle plánů J. Jägera v 60. letech 18. století. V současnosti velvyslanectví Japonského císařství.

Na pozemku kláštera augustiniánů postaven v letech 1715–1725 barokní letohrádek, snad architektem z okruhu Jana Baptisty Alliprandiho. Přestavěn a rozšířen r. 1792 kněžnou Alžbětou z Fürstenbergu. Počátkem 19. stol. továrna na cikorku, později cukrovar. Od poloviny 19. století slouží zdravotnictví.

Nenápadný kamenný památník z r. 2007 připomíná krvavou bitvu u Štěrbohol mezi Rakouskem a Pruskem dne 6. května 1757, začátek tzv. sedmileté války o dědictví rakouské. V letech 2008 a 2009 přibyly po stranách pamětní desky padlých velitelů, maršálů Schwerina a Browna.

Barokní památník v podobě trojbokého jehlanu připomíná tragickou nehodu, při které zde zahynula v prosinci r. 1706 Maxmiliána Alsterlová z Astfeldu. Údajně se jedná o první pomník oběti dopravní nehody na našem území.

Rozhledna (63,5 m, 318 m n. m.) byla postavena Klubem českých turistů r. 1891. Je postavena dle vzoru Eiffelovy věže v Paříži, jen je asi pětkrát menší. Návrh architekti František Prášil, Julius Souček a Vratislav Pasovský. R. 1979 uzavřena pro špatný stav, po opravě byla znovu otevřena r. 1991.

Tvrz v Petříkově se poprvé objevuje v písemných pramenech z roku 1439 a na počátku šestnáctého století byla zpustlá. Byla v držení drobných šlechticů z okolí a také novoměstských měšťanů. Zachoval se z ní val, příkop a tvrziště zarostlé lesem.

Barok. zámek po r. 1716 vystavěl František Karel Paceli z Adlersheimu ze starší tvrze z 15. stol. Následují časté změny majitelů (nájemců), v areálu zem. statek. Po r. 1989 s výstavbou přilehlé školy jeho hosp. funkce končí, areál chátrá.

Tvrziště na západním okraji vsi Písnice (dnes součást Prahy 4). Dochovalo se v podobě výrazné terénní nerovnosti s vrcholovou plošinou. Na ploše tvrziště je rodinný dům.

Klášterní pivovar postaven roku 1764. Roku 1785 byl klášter zrušen a správu pivovaru vykonával náboženský fond. V roce 1825 jej koupil kníže Bedřich Öttingen-Wallerstein. Poslední soukromý majitel, Cyril Bartoň rytíř z Dobenína, koupil pivovar v roce 1910. V roce 1948 byl znárodněn,1950 uzavřen.