Turistické cíle v okolí obce Olešky

Raně klasicistní jednopatrový palác přestavěl pro Josefa hraběte Vratislava z Mitrovic po roce 1800 I. E. Palliardi. Po roce 1845 patřil Schwarzenberkům, v roce 1948 byl zkonfiskován a sloužil diplomatickým službám.

Barokní stavba za základech gotických domů využívána jako informační ústředí OSN, sídlí zde kanceláře ambasády Brazílie. Od 18. do 20. stol. v držení pánů Dobřenských z Dobřenic, později např. rytíře z Neuberka, kurátora Matice české.

Monumentální palác po vzoru vídeňské novorenesanční architektury si v l. 1861–63 nechal postavit Prokop hrabě Lažanský. Autorem projektu je Vojtěch Ignác Ullmann, stavitelem byl František Havel. V budově je proslavená kavárna Slávia a sídlo FAMU.

Palác vznikl ze dvou gotických domů z doby po 1370. Současná podoba po Palliardiho přestavbě pro barona MacNevena kolem 1770. Od r. 1811 patřil advokátu Měchurovi, pozdějšímu tchánu Fr. Palackého, který zde žil a zemřel stejně jako jeho zeť F. L. Rieger.

Palác z pol. 17. století, jehož jádrem je renesanční dům Jana Metycha z Čečovam z konce 16. stol. Palác sjednotili v 17. století Alsterlové z Astrfeldu, a v 18. stol. Hrzánové z Harrasova. V r. 1859 se zde narodil skladatel J. B. Foerster.

Šlechtická předměstská vila z 80. let 16. stol., která od r. 1624 patřila Michnům z Vacínova. R. 1644 manýristicky přestavěna, kolem r. 1656 upravena raně a roku 1777 pozdně barokně. Od r. 1921 patří České obci sokolské, stavebně upravena. Slouží především tělesné výchově, sály jsou pronajímány.

Čtyřkřídlý raně klasicistní palác vystavěl pro Maxmiliána hraběte Desfourse na konci 18. stol. Ignác Palliardi. Po něm vlastnictví podnikatele Jakuba Wimmera. Jméno podle Porgesů z Portheimu, kteří jej vlastnili od 19. stol. do druhé světové války.

Stavba z let 1743–52 snad dle návrhu K. I. Dientzenhofera pro rod Piccolomini na místě několika domů, postupně scelovaných a přestavovaných v 16. a 17. stol. V majetku rodu Sylva-Taroucca od 1885, od 1911 pražské obce. Řada přestaveb ve 20. stol.

Palác vznikl z renesančního objektu, barokně přestavěného koncem 17. století. Přestavěn rokokově podle plánů J. Jägera v 60. letech 18. století. V současnosti velvyslanectví Japonského císařství.

Na pozemku kláštera augustiniánů postaven v letech 1715–1725 barokní letohrádek, snad architektem z okruhu Jana Baptisty Alliprandiho. Přestavěn a rozšířen r. 1792 kněžnou Alžbětou z Fürstenbergu. Počátkem 19. stol. továrna na cikorku, později cukrovar. Od poloviny 19. století slouží zdravotnictví.

Nenápadný kamenný památník z r. 2007 připomíná krvavou bitvu u Štěrbohol mezi Rakouskem a Pruskem dne 6. května 1757, začátek tzv. sedmileté války o dědictví rakouské. V letech 2008 a 2009 přibyly po stranách pamětní desky padlých velitelů, maršálů Schwerina a Browna.

Barokní památník v podobě trojbokého jehlanu připomíná tragickou nehodu, při které zde zahynula v prosinci r. 1706 Maxmiliána Alsterlová z Astfeldu. Údajně se jedná o první pomník oběti dopravní nehody na našem území.