Turistické cíle v okolí obce Popovičky

Botanická zahrada UK založená v r.1772 Scottim de Compostelou původně na Smíchově. Zničena povodní v r.1890 a přesunuta na dnešní místo. Poškozena bombardováním v r.1945. Exponáty tropů, subtropů a vzácných rostlin ve skleníkové a venkovní expozici.

Na ostrůvku v rybníce dochované zbytky zdiva tvrze, založené v 1. pol. 14. století a doložené za Mikuláše z Božešic k r. 1352. V 16. st. zboží rozprodáno, r. 1550 tvrz uváděna jako pustá. Dochovány základy dvouprostorové budovy a zavodněný příkop.

Masivní boží muka, pravděpodobně z 18. století, s kovovým reliéfem Panny Marie z roku 1883. Boží muka byla rekonstruována v roce 2006.

Boží muka, označovaná též jako morový sloup, pocházejí ze 17. století, pravděpodobně z doby před rokem 1685. Na čtyřbokém podstavci stojí mohutný obílený válcový dřík, na něm je čtyřboká kaplička zakončená dvojitým křížem. V mělkých nikách jsou mozaiky světců, vytvořené snad ve 20.století.

Nejdelší železniční dvoukolejný železobetonový most Evropy dostavěný r. 1955, v provozu až od r. 1964. Nikdy nebyl plně využit, díky absenci koncepce silně předimenzován. Na stavbě se nuceně podíleli akademicky vzdělaní pracovníci.

Halštatské hradiště nedaleko obce Březina na okrese Praha – východ. Bylo považováno za slovanské, výzkum J. Kudrnáče z šedesátých let prokázaly starší původ. Velmi dobře dochovaný systém valů a příkopů.

Funkcionalistická výstavní budova postavená v letech 1928–34 podle projektu Otakara Novotného na místě Šítkovských mlýnů nad bočním ramenem Vltavy u Slovanského ostrova (Žofína). Úpravy 1947–48, 1976, 1987 a 1994–96.

Postaven na místě tří domů v roce 1719. Přestavěn vrcholně barokně v letech 1736 až 1739 Hrzány z Harrasova. V roce 1748 jej získal František Leopold Buquoy. Roku 1860 upraven novobarokně. Nyní sídlo velvyslanectví Francouzské republiky.

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.

Jediný ocelový obloukový most v Praze, secesní stavba z let 1905-1908, od r. 1958 chráněná kulturní a technická památka. Dílo projektoval arch. Jan Koula se třemi spolupracovníky. Z výtvarné výzdoby vynikají 4 sochy Viktorie či geniů na 17,5 m vysokých sloupech.

Poprvé se hrad připomíná k roku 1318. Roku 1404 zemská hotovost pod vedením arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka hrad dobyla a zbořila. Dnes zde stojí pouze skromné zbytky zdí.