Turistické cíle v okolí obce Pakoměřice

Rozměrná skulptura sochaře Čestmíra Sušky tvořená 10 metrů vysokým ocelovým válcem s vnitřním schodištěm nazvaná Rozhledna byla umístěna v září 2014 na okraj lesa v severní části Botanické zahrady hl. m. Prahy a zpřístupněna jejím návštěvníkům v rámci otvíracích hodin.

Zámek vznikl přestavbou věžovité tvrze z přelomu 13. a 14. stol.; koncem 14. stol. důkladně přestavěna - věž nahradila obvodová zástavba okolo dvora. Pozdně gotické a renesanční úpravy, po vypálení za třicetileté války o patro snížena. V 70. l. 20. stol. opravena pro Středočeské muzeum.

Umělý přivaděč vody do Královského rybníka postaven na příkaz císaře Rudolfa II v roce 1596. Štola vede pod pod Belvedérským vrškem z Vltavy od novomlýnského jezu. Stavbu provedli havíři z Kutné Hory. V padesátých letech bylo dno štoly vydlážděno a při nízkém stavu vody je štola průchodná.

Dům s dochovaným románským jádrem. Dnešní půdorys vznikl spojením několika starších objektů v letech 1714–26. Goticky, renesančně i rokokově upravený, klasicistní portikus Johana Ludwiga Krannera z r. 1798.

Na místě vinice, doložené ve 14. stol., stojí usedlost z konce 18. stol. Na počátku 20. stol. byla rozšířena. Téměř do konce 20. století sloužila k zemědělské výrobě. Koncem 90. let 20. stol. vyhořela. Dnes slouží jako rezidenční komplex.

Klasicistní palác, postavený počátkem 19. století architektem Františkem Pavíčkem pro arcibiskupa Salma, na místě několika původně gotických domů. Později spojen se sousedním Schwarzenberským. Sloužil též jako velvyslanectví Švýcarské konfederace, dnes součást Národní galerie.

Secesní ateliér postavil v l. 1908-10 sochař L. Šaloun. R. 1934 dostavěny obytné prostory. V 80 l. 20. stol. ateliér prodán státu (oddělení obytných a ateliér. prostor), ateliér se stal sídlem J. Hány (stavebně upraven). Po r. 1989 ateliér chátral, r. 2001 koupen AVU a v l. 2006-07 zrekonstruován.

Staroslovanské hradiště postaveno jako hraniční přemyslovská pevnost. Ke konci 13. stol. byl na základech královského hrádku vybudován kostel sv. Markéty. Doba zániku hradiště není známa. Zůstaly zachovány pouze mohutné zbytky dvou hliněných valů, vnitřek vyplňuje zčásti sad a zčásti menší pole.

Florián Gryspek z Gryspachu začal v poslední čtvrtině 16. století budovat sazenský zámek v renesančním slohu, k dokončení došlo patrně v roce 1606. Během druhé světové války zámek zcela zpustl, v letech 1947 – 1948 opraven.

Pravěké opevněné sídliště nad vesnicí Sazená bylo ze tří stran chráněno prudkými svahy a pouze ze severu je leteckou prospekcí a magnetometrickým měřením doložen příkop. Archeologům se dosud nepodařilo datovat období osídlení, ve vsi byla nalezena keramika doby hradištní.

Budova Husova domu vystavěna roku 1927 stavitelem Krejčím. Za 1. republiky samostatný sbor evangelické církve, nyní připojen ke sboru v Libiši. Pořádají se zde rozličné společenské akce. Slouží jako rozlučková síň se zesnulými občany a je zde umístěno kolumbárium.