Turistické cíle v okolí obce Pakoměřice

Tvrz poprvé doložena roku 1390. Tvrz pobořena během třicetileté války. V roce 1658 se tvrz uvádí v rozvalinách. Později část využívána ke správním a hospodářským účelům. Zbytky tvrze stávaly až do konce osmdesátých let 20. století. Postupně zbytky tvrze likvidovány a r. 1995 zlikvidovány úplně.

Usedlost a vinice Sluncová jsou doloženy v pol. 17. stol. jako majetek primátora Nového Města Josefa Slunce. Kolem r. 1800 byla usedlost přestavena na klasicistní letohrádek. V l. 1978–82 rekonstruována na representační a školící středisko ČKD.

Před budovou školy na Komenského náměstí v Kralupech stojí v kruhovém záhonu sluneční hodiny. Nikde není o nich ani zmínka. Pouze jsou zmiňovány chyby při zhotovování slunečních hodin. Je nutno vycházet ze zeměpisných souřadnic stanoviště, stínový ukazatel musí být rovnoběžný se zemskou osou. A právě sluneční hodiny v Kralupech nemají sklon ukazatele dodržen.

Usedlost Šmukýřka leží v místech vinice Stárka, ve viničních knihách uváděna r. 1695. Vlastní usedlost je poprvé zmíněna r. 1713. Přestavěna v 18. století, r. 1820 klasicistně upravena. Na počátku 20. stol. zde pobýval M. Aleš. Dnes slouží podnikání.

Plastika od sochaře Čeňka Vosmíka z roku 1906. Stojí na barokním podstavci sousoší sv. Václava s anděly od Ottavia Mosta, které se při povodni v roce 1784 zřítilo z Karlova mostu do Vltavy. Na jeho místě je dnes sousoší sv. Ludmily. Sousoší bylo později vyloveno a je v Lapidáriu hl. m. Prahy.

Sochu Hany Kvapilové vytvořil v letech 1909-1913 z tyrolského bílého mramoru Jan Štursa (1880-1925) na podnět spisovatelky Růženy Svobodové. Byla umístěna na petřínském svahu v Kinského zahradě poblíž budovy Národopisného muzea r. 1914 a do základů pomníku tajně také urna s hereččiným popelem.

Socha Antonína Dvořáka stojí nedaleko jeho rodného domu. Návrh sochy pochází z r. 1982, na současném místě odhalena r. 1987. Autor Zdeněk Hošek. Socha v nadživotní velikosti stojí na žulovém podstavci. Mistr drží v ruce taktovku.

Pražský pomník Bedřichu Smetanovi je umístěn u Vltavy na Novotného lávce přímo nad Staroměstským jezem naproti novorenesanční budově bývalé staroměstské vodárny, v níž je nyní umístěno skladatelovo muzeum. Socha od Josefa Malejovského pochází z r. 1984.

Pomník české básnířky, libretistky, spisovatelky a bojovnice za práva žen na vzdělání Elišky Krásnohorské stojí na okraji parku na pražském Karlově náměstí od r. 1931. Dílo z bílého rumunského mramoru vytvořila první česká profesionální sochařka Karla Vobišová-Žáková.

Bronzová socha významného českého básníka, spisovatele a novináře Jana Nerudy (1834-1891) se nachází v blízkosti místa jeho narození na malostranském úpatí petřínské stráně. Je dílem prof. Jana Simoty (1920-2007) a byla odhalena 22. října 1970.

Ježíš je největší sochou Krista nacházející se v České republice. Výška celkem 6 metrů a 15 centimetrů, bez podstavce 4,5 metru. Rozpětí rukou 4 metry. Socha z r. 2022 volně přístupná. Vysvětil ji kardinál Dominik Duka. Autor sochy je malíř a sochař Martin Lepka.

Socha významného slovenského politika, spoluzakladatele Československa, generála francouzské armády a významného astronoma Milana Rastislava Štefánika byla r. 1994 umístěna v sousedství hvězdárny na pražském Petříně. Jde o zmenšeninu sochy určené r. 1937 původně pro Bratislavu.