Turistické cíle v okolí obce Bořanovice

Barokní zámek z doby po roce 1700 uprostřed obce. Čtyřkřídlý kolem dvora, východně od něj hospodářský dvůr, jižně park. Základem byla zřejmě renesanční stavba z počátku 17. století. Po roce 1719 přestal být sídlem vrchnosti, od roku 1945 dodnes chátrá.

Po přesunu tělocvičné činnosti v průběhu r. 1920 přeměněn na biograf Sokol. Zahájení provozu kina 1. května. Za bombardování 22. března 1945 část kina poškozena. V r. 1949 kino znárodněno a přejmenováno na kino Střed. R. 1994 budovu dostal opět Sokol. V současnosti v budově sídlí kasino.

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.

Dnes již neexistující železniční most byl v provozu od roku 1865. Trať Kralupy – Turnov. Most sloužil pouze železniční dopravě až do roku 1965. Na pilíři masivní kubické konzoly, nesoucí stožáry veřejného osvětlení.

Zámek s přilehlým parkem vzrostl ze staršího objektu tvrze za Antonie z Klebelsberku (rozené Krakovská z Kolovrat) v rozmezí let 1773-1785. Jedním z majitelů zámku v 19. stol. byl např. i hrabě František Josef Desfours. Dnes zde sídlí umělecká škola.

Jediný ocelový obloukový most v Praze, secesní stavba z let 1905-1908, od r. 1958 chráněná kulturní a technická památka. Dílo projektoval arch. Jan Koula se třemi spolupracovníky. Z výtvarné výzdoby vynikají 4 sochy Viktorie či geniů na 17,5 m vysokých sloupech.

Barokní zahrada z doby po r. 1693 přiléhá k severní boční stěně Černínského paláce. Založena podle plánů Francesca Carattiho, do současné podoby upravena podle projektu Fr. Max. Kaňky a obnovena v letech 1994-1997. Od r. 2011 volně zpřístupněna o nedělích a svátcích během turistické sezóny.

Mohutná raně barokní budova s nejdelším průčelím v Praze. Součástí paláce jsou dva dvory a rozlehlá zahrada navazující na sallu terrenu. 10. března 1948 byl z okna svého zdejšího bytu vyhozen Jan Masaryk. V místě dnešního parkoviště stála drobná kaple sv. Matouše dle návrhu F.M.Kaňky z let 1727-32.

Značně zchátralý barokní zámeček vznikl na místě bývalé tvrze zničené za husitských válek. Majetkové poměry nelze vypátrat. Jde o jednopatrovou budovu s členitým zahradním průčelím, která byla v srpnu 2022 zničena požárem.

Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.

Architektonicky čistá pozdně klasicistní stavba byla postavena snad v polovině 19. století. Postavit ji nechal Josef Červenka, stavitel a starosta Strašnic, na památku své ženy Antonie, která zemřela v důsledku nákazy při ošetřování raněných za povstání 1848. Od roku 2012 je kulturní památkou.