Turistické cíle v okolí obce Čihadla

Kostel pochází z roku 1344. Rozsáhlé úpravy v pseudorománském stylu provedeny v roce 1872 a při té příležitosti také prodloužen. Další stavební opravy a úpravy jsou datovány k roku 1935. Dochován v dobrém stavu až dodnes.

Barokní kostel dynamického půdorysu podle projektu Franze Ignatze Prée funkčně nahradil v letech 1730–35 původní kostel sv. Jiljí, z jehož presbytáře se následně stala hřbitovní kaple. Stavba byla naposledy opravována koncem 19. století, dnes i se sousední farou značně zchátralá.

Pozdně barokní kostel z roku 1787 nahradil pravděpodobně románského předchůdce. Obklopen starým hřbitovem s novorománskou kaplí a několika pozoruhodnými náhrobky, západně od něj fara z roku 1766 a socha sv. Jana Nepomuckého (1769). Vysoko nad kostelním areálem zděná hranolová zvonice z roku 1766.

Filiální kostel sv. Kateřiny Alexandrijské vybudován v novogotickém stylu r. 1907 jako náhrada za zbořený kostel stejného patrocinia v sousední vsi Mladá, zrušené při zřízení vojenského cvičiště. Jednolodní obdélníková budova s hranolovou věží v západním průčelí.

Kostel pochází z 11. století, přestavěn byl ve 3. čtvrtině 12. století a kompletně obnoven byl v roce 1601.

Farní kostel sv. Ludmily vznikl v letech 1793-1794 přestavbou a rozšířením pův. jezuitské zámecké kaple sv. Anny. Novorománská věž přistavěna r. 1825, po úpravě z r. 1875 na ni zavěšeny zvony. Nynější stav po rekonstrukci z let 1997-1999.

Kostel vystavěný jako děkanský okolo roku 1590. K přestavbě došlo ve 2. polovině 17. století. Rokokové a barokní zařízení pochází někdy z poloviny 18. století.

Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Semicích vybudován r. 1731 na místě staršího gotického, zmiňovaného již r. 1352. Jednolodní stavba patrně podle plánů T. Haffeneckera má pravoúhlý, půlkruhově zakončený presbytář a na západě hranolovou věž se stanovou střechou. V současnosti není kostel využíván.

Gotická stavba na místě zřejmě románského kostelce, tedy opevněného kostela na vyvýšenině, pod kterou se nacházela původní obec. Současná podoba výsledkem obnovy roku 1894. Dnes kostel obklopen rozsáhlým hřbitovem s novějšími drobnými objekty (vstupní brány, márnice, hrobka rodiny Šlajsovy).

Na místě původně gotického kostela byl roku 1739 postaven nový barokní (zřejmě s využitím původních konstrukcí). Spolu se hřbitovem, farou z roku 1762 a velkým hospodářským dvorem součást zámeckého areálu.

Torzo románsko-gotického kostela postaveného vyšehradskou kapitulou kolem r. 1280. Upravován před r. 1329, ve 2. pol. 14. stol., tehdy snad postavena věž. Po r. 1761 částečně zbořen. Dochován čtvercový klenutý závěr s archit. články, hranolová věž.

Kostel sv. Martina v Horním Slivně byl vystavěl v letech 1872-1873 a to v pseudorománském stylu.