Turistické cíle v okolí obce Čihadla

Radonická tvrz pocházela až z poloviny 16. století, vznikla buď za Hrzánů z Harasova nebo Jana Hada z Proseče, neboť první písemný doklad o ní pochází z r. 1587. Po připojení Radonic k vinořskému panství Czerninů r. 1675 tvrz ztratila svou funkci a beze stopy zanikla.

Jan Valderode z Eckhausenu postavil na místě tvrze kolem roku 1670 barokní zámek, který ale přešel řadou stavebních úprav a přestaveb. Od padesátých let byl v zámku umístěn domov důchodců. V současnosti v soukromém vlastnictví.

Barokní sloup na okraji Slivínka u staré cesty do Mečeříže nechali roku 1699 vztyčit Jiří a Anna Salačovi. Pravděpodobně měl připomínat masakr mečeřížských obyvatel lisovčíky 17. 11. 1620. Opraven počátkem 21. století.

Budova Husova domu vystavěna roku 1927 stavitelem Krejčím. Za 1. republiky samostatný sbor evangelické církve, nyní připojen ke sboru v Libiši. Pořádají se zde rozličné společenské akce. Slouží jako rozlučková síň se zesnulými občany a je zde umístěno kolumbárium.

Tvrziště po písemnými prameny neuváděné tvrzi, doložené archeologicky do 14. st. Tvrz zřejmě brzy zanikla a ves byla připojena v 15. st. ke Košátkám a od r. 1548 k Lysé nad Labem. Dochován ostrůvek v rybníce a plošinka se zbytky nedatovaného sklepa.

Památka se skládá ze staršího, raně barokního sloupu a mladší sochy Panny Marie Neposkvrněné. Pískovcový sloup byl dle datace na soklu vytvořen roku 1678, kdy byla vytvořena vrcholová soška Immaculaty, není známo. Sloup byl na současné místo instalován roku 2007 a není památkově chráněn.

Rod pánů ze Smilovic je znám od roku 1398. Ve Smilovicích nechal vystavět tvrz, která zanikla pravděpodobně při velkém požáru v roce 1687. Poté bylo panství prodáno Valdštejnům, kteří jej připojili k nedalekým Dobrovicím.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého v mírně podživotní velikosti, vytvořená r. 1810, opravena r. 1930. Světec je znázorněn v kanovnickém rouchu, s krucifixem v jedné ruce a palmovou ratolestí v druhé. Socha je součástí památkově chráněného areálu kolem kostela sv. Václava v Nehvizdech.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého, která původně krášlila most v lukách a teprve v pozdějších dobách byla přenesena na nynější místo na návsi.

Socha pochází až z druhé třetiny 18. století. Starší kamenný podstavec nese dataci 1693. Socha zhotovena z šedého pískovce. Světec oblečen tradičně v klerice s biretem na hlavě. Nemovitá kulturní památka ČR zapsaná na seznamu NPÚ.

Památkově chráněná barokní socha světce je vytesána z místního červeného pískovce. Stojí na podstavci ze světlého pískovce, na kterém je uveden rok vzniku plastiky 1777. Představuje Jana Nepomuckého s obvyklými atributy (v kněžském rouchu, s krucifixem a hvězdami nad hlavou).

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého v Předměřicích nad Jizerou je barokní dílo, které pochází z roku 1720.