Turistické cíle v okolí obce Jiřice

Místo, kam v noci 29. prosince 1941 seskočili výsadkáři rtm. Jozef Gabčík a rtm. Jan Kubiš z výsadku Anthropoid. Výstroj ukryli v zahradní boudě Antonína Sedláčka nedaleko památníku a ještě téhož dne se oba přesunuli do Rokycan. Druhý památník seskoku je od prosince 2021 u hřbitova v Nehvizdech.

Pastevní rezervace divokých koní a praturů je jižněji položená ze dvou částí pastevní rezervace, nalézá se při severním okraji města Milovice. Kolem jižního a východního ohradníku vede z města červená a modrá značka kolem tří vyhlídkových míst. Severněji leží rezervace divokých koní a zubrů.

Na území někdejšího vojenského výcvikového prostoru mezi městem Benátky nad Jizerou a obcí Lipník je od r. 2015 zřízena pastevní rezervace pro zubry a divoké koně plemene exmoorského pony. Lze do ní nahlížet z modře značené stezky, která vede po její západní a jižní hranici.

Přestavěná budova renesanční tvrze, zbudované Jindřichem z Valdštejna a Markétou z Lobkovic r. 1588. V 18. st. přestavěna na sýpku, úpravy ve 20. st. Budova s barokní fasádou ukrývá zdivo z 16. st., na východě unikátní portál s bosáží a erby.

Skanzen, jehož otevření bylo připravováno od roku 1891, se uskutečnilo až v roce 1900. Za okupace byly sbírky rozvezeny po okolních muzeích. Celkové opravy provedeny v roce 1967. Na přelomu 60. a 70. let sbírky významně rozšířeny.

Majitel panství Loučeň Karl von Fürstenberg nechal na nevýrazné ostrožně nad prameništěm Boží vody zřídit pomník vojákům svého pluku, kteří padli při obléhání Huningue na přelomu let 1796–97. Klasicistní památník získal svůj název podle zpodobnění pěchotní helmy na vrcholu sloupu.

Pomník vznikl v letech 1724-1725 nákladem hraběte Antonína Šporka. V letech 1970 proběhla nákladná rekonstrukce a dále potom v letech 1999-2000.

Památník obětem 1. světové války je tvořen sousoším s názvem „POHŘEB V KARPATECH“ podle návrhu slavného sochaře Jana Štursy.

Klasicistní pomník v podobě sochy anděla a symbolické urny na hranolovém podstavci nechala u studánky Boží voda v bývalé loučeňské oboře na paměť svého manžela, knížete Karla Boromea von Fürstenberg, postavit po jeho smrti v bitvě u Stockachu 25. 3. 1799 Marie Elisa von Thurn und Taxis.

Renesanční zámek byl původně gotickou tvrzí postavenou koncem 14. stol. na čtvercovém půdoryse s vodním příkopem. Tvrz byla v 60. letech 16. stol. přestavěna na zámek. V letech 1960–64 byl zrekonstruován do podoby dvoukřídlé dvoupatrové budovy.

Radnice byla přestavěna ze staršího měšťanského domu a to v roce 1608. V roce 1660-1664 byla radnice opatřena opěrnými pilíři. Roku 1673 postihl radnici velký požár. Poslední stavební úpravy jsou z let 1924-25.

Dům byl vystavěn v roce 1526 ve stylu gotiky. V roce 1542 byl dům přestavěn do renesanční podoby. První požár budovy byl v roce 1631 a druhý v roce 1838.Poslední přestavby byli v roce 1939.