Turistické cíle v okolí obce Vykáň

Barokní městská věžovitá zděná zvonice bez přímé vazby na existující či zaniklý kostel postavená v polovině 18. století. Od farního kostela svatého Apolináře je vzdálena asi 300 m.

Jedno z nejrozsáhlejších městských opevnění, které se v Čechách zachovalo, od roku 1995 vyhlášené národní kulturní památkou. Vznikalo během 13.–15. století, v 19. století demolovány brány, zůstala pouze jedna – severní Pražská brána.

Původně panský mlýn z 15. stol., doložen 1431. Současnou podobu (i název) získal po přestavbě po r. 1680. Ve zdivu jsou údajně zazděny fragmenty románského kostelíka sv. Vojtěcha, který stával na hradišti nad mlýnem.

Halštatská mohyla, nejspíše knížecí mohyla z doby bylanské kultury. Mohyla se stala v době ranného středověku součástí svatoprokopské legendy – dle pověsti vznikla tak, že zde sv. Prokop oškrábl hlínu z pluhu, když dooral Čertovu brázdu.

Dvoukřídlý pozdně barokní zámek z konce 18. stol. V r. 1838 ho získal Rafael Veselý, jeho vnuk ho v letech 1908–9 přestavěl dle projektu D. Jurkoviče. Za zámkem vznikla zahrada a u sev. stěny prosklená veranda. Po r. 1948 bylo v zámku zem. učiliště.

Barokní pískovcový sloup s kovovým křížkem nechal roku 1739 postavit sládek pivovaru ve Škvorci Václav Šlais spolu s jeho ženou Kateřinou. Sloužil jako poděkování Bohu a Panně Marii za ochranu během morové epidemie. R. 2006 byl sloup poškozen a poničená hlavice je uložena v Novém zámku ve Škvorci.

Jeden z nejvýznamnějších dochovaných mostů předbělohorského období v Čechách. Kamenný most z let 1600 – 1604 je dílem italského stavitele Ettora de Vaccani.

Kamenný most přes potok Výmola byl postaven poč. 19. stol., v období kdy byla v romantickém duchu upravována Škvorecká obora za Jana Josefa I. z Lichtenštejna. Most byl postaven na místě, kde již dříve stával starší můstek. R. 2007 byl zařazen do nemovitých kulturních památek.

Skanzen začal vznikat v roce 1972 a to jako záchranný skanzen v regionu. Už v roce 1976 byla otevřena první část komplexu. Ve skanzenu je mnoho objektů a sbírek z blízkého okolí i ze vzdálených lokalit.

Skromné zbytky blatného hradu pánů z Kostomlat, který vznikl během 2. pol. 13. stol., hrad byl postaven částečně z cihel. Zanikl někdy před r. 1561.

Na místě televizní retlansační věže stávala středověká ves Lhota (Lhotka) u Úval z 1. poloviny 14. století. Zanikla za husitských válek a v 16. století byla obnovena pod názvem Fidrholec. Vesnice dala název lesu – Vidrholec.

Kovová konstrukce telekomunikační věže mobilních operátorů byla vybudována v dubnu 2013. Je vysoká přes 31 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 21 m. Protože ihned nedošlo ke shodě na smlouvě o provozování rozhledny, byla oficiálně zpřístupněna až v dubnu 2015. V denních hodinách je přístupná volně.