Turistické cíle v okolí obce Budiměřice

Mariánský sloup v Nymburce vznikl roku 1717 zřejmě v dílně F. M. Katterbauera. Kromě titulní plastiky na vrcholu stojí na podstavci sochy svatých Václava, Josefa, Floriána a Jiljí. Opraven 1857 a koncem 20. století.

Pozůstatek drobného panského sídla zaniklé vsi Mastnice. Tvrz se vsí zmiňována kol. r. 1400, roku 1487 uváděna jako pustá. Tvrziště s jádrem o průměru 18 m, bez stop zástavby.

Zámek nechal postavit O. Ladislav z Valdštejna v r. 1698. V roce 1863 byla přistavěna dvě příčná třípatrová křídla. Roku 1938 bylo strženo jedno křídlo. Dnes je zámek v majetku soukromé firmy.

Barokní městská věžovitá zděná zvonice bez přímé vazby na existující či zaniklý kostel postavená v polovině 18. století. Od farního kostela svatého Apolináře je vzdálena asi 300 m.

Zřejmě nejlépe dochované cihlové městské opevnění v českých zemích pochází z počátku 14. století. Zejména na východní části obvodu hradby prodělaly tvrdou puristickou restauraci na přelomu 19. a 20. století.

Halštatská mohyla, nejspíše knížecí mohyla z doby bylanské kultury. Mohyla se stala v době ranného středověku součástí svatoprokopské legendy – dle pověsti vznikla tak, že zde sv. Prokop oškrábl hlínu z pluhu, když dooral Čertovu brázdu.

Železobetonový silniční most přes Mrlinu, postavený roku 1915 podle projektu Stanislava Bechyně. Po dokončení na jeho předmostích osazeny barokní sochy čtyř živlů z dílny Michala J. J. Brokoffa, původně snad osazené v parku nedalekého zámku Kuncberk.

Významný umělecký knihař Jenda Rajman (1892-1965) v rodném městě po celý život provozoval svou uměleckou činnost. Jeho odkaz udržují potomci a následovníci v původním objektu jako muzeum a pokračující knihvazačskou dílnu přístupnou veřejnosti.

Skromné zbytky blatného hradu pánů z Kostomlat, který vznikl během 2. pol. 13. stol., hrad byl postaven částečně z cihel. Zanikl někdy před r. 1561.

Náhrobek nejvýznamnější osobnosti města Kopidlna, učitele a hudebníka Františka Matěje Hilmara (1803-1881), tvoří socha Krista s křížem, dílo Hilmarova krajana z Nové Paky, sochaře Antonína Suchardy (1843-1911) z r. 1881.

Rybník vybudován přehrazením Cidliny v letech 1492-1497, největší ve Středočeském kraji. Rozloha 258 ha, délka 5,5 km, maximální hloubka 6 m. Hráz vysoká 7 m a dlouhá 870 m. Významná ornitologická lokalita. Chráněn od r. 1948, od r. 2010 má status národní přírodní památky.

Naučnou stezku Svídnice tvoří šest samostatných informačních tabulí, na kterých je prezentována historie obce, zdejší významní rodáci a zajímavosti okolí obce Svídnice. Stezka z r. 2012 začíná u vlakové zastávky a končí nedaleko rybníka Křiňák.