Turistické cíle v okolí obce Budiměřice

Rohová budova v západní části náměstí. Postavena v letech 1905-1906. Architekt Edmund Chaura. Novorenesanční jednopatrový dům. Později moderní přístavba. Dnes sídlo městského úřadu.

Kompletně zaniklý zámek byl postaven v 18. stol. Zámek byl kolem roku 1857 přestavěn na cukrovar a ve 30. letech 20. století zbořen. Za zámkem byl park a bažantnice s barokními sochami, z nichž se do dnešních dnů dochovaly pouze dvě.

Zaniklý hrad. Město zal. Přemysl Otakar II. v 70 letech 13. stol. Hrad pravd. součástí města od počátku. Přestavby v 1. pol. 16. stol. a po požáru r. 1686. Koncem 18. stol. přestavěn na pivovar. R. 1915 musel ustoupit dnešní budově soudu.

V centru obce v parku byl r. 1935 navrtán pramen. Ve studni rozborem zjištěna voda výborné kvality. Voda vychází na povrch s artézským přetlakem. V letech 1995-1996 při úpravě náměstí pramen opraven. Je volně přístupný, voda vyvedena do výtoku v pavilónku. Nepatrným sirovodíkovým pachem a složením voda podobná poděbradským pramenům.

Vila je první realizací secesního architekta Josefa Fanty v Poděbradech. Vznikla v roce 1898 přestavbou stodoly pro rodinu Obereignerovu. Romantická stavba s prvky různých slohů ve své době vyvolala bouřlivé reakce a posměch.

Zbytky po hradišti Oldříš, běžně označovaném jako raně středověký hrad, nelze již v terénu vystopovat, kopie plastik z kostela jsou vystaveny v Polabském muzeu v Poděbradech, originály ve sbírkách Národního muzea v Praze.

Stavba v zámeckém parku inspirovaná palmovým skleníkem ve vídeňském Schönbrunnu realizována z iniciativy hraběte Erwina Schlika podle projektu arch. Josefa Podhájského r. 1894. Nyní v péči Střední zahradnické školy, rekonstruována r. 2003.

Původně barokní zděná myslivna, obklopená zahradou s kamennou ohradní zdí, byla přestavěna začátkem 19. století. Poslední léta svého života zde u své dcery Žofie a jejího manžela, thurn-taxiského hajného, strávil Befřich Smetana. Od 30. let 20. století ho zde připomíná památník.

Autor sochy Jakub Obrovský. Sochu vytvořil roku 1929. Plastika Ztracený ráj nebo též Vyhnání z Edenu či Vyhnání z ráje. Socha načas přenesena do Národní galerie, město Poděbrady ji získalo zpět a umístilo ji v lázeňském parku.

Volně přístupná ocelodřevěná věž o výšce 8 m s 25 schody vznikla na jaře 2013 pod oplocením obory na vrchu Stráň. Současně byla vysázena přístupová javorová alej, kterou v polovině délky doplňují dřevěná boží muka sv. Ambrože.

Královský hrad přestavěný na zámek. Zal. před r. 1268. Od r. 1361 patří Kunštátům. 1420 a 1426 neúspěšně obléhán. Od r. 1495 znovu královský. Přestavěn renesančně po r. 1539, poškozen za 30leté války, opraven barokně po r. 1723 a ve 2. pol. 18. st.

Pomník Bohumíra Jana Dlabače, cerhenického rodáka, obrozeneckého premonstrátského vzdělance, básníka, hudebníka a autora unikátního slovníku hudebníků, výtvarníků a literátů od středověku do počátku 19. stol., byl na místním náměstí odhalen r. 1900.