Turistické cíle v okolí obce Kostelní Hlavno

Tvrziště z něhož se dochoval nízký pahorek s plošinou 14x18 m. Dnes zde stojí chata č. E455. Prvním pánem na tvrzi byl zeman Příbek r. 1339. Tvrz zanikla počátkem 17. stol.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1398, postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol. Prvním známým držitelem je r. 1403 Vít Frovín. Před r. 1486 tvrz získali Hrzánové z Harasova, poté časté střídání majitelů. R. 1610 ji koupil Rudolf II. a následně byla užívána jen jako sýpka. V l. 1893–94 byla tvrz pobořena.

Na jihozápadním okraji Kbel v Mladoboleslavské ulici, která z Prahy vychází jako silnice II/610, se nachází památník prvního rozhlasového vysílání na českém území r. 1923. Vznikl r. 1973 jako připomínka 50. výročí této události a byl opraven v r. 2014.

Místo, kam v noci 29. prosince 1941 seskočili výsadkáři rtm. Jozef Gabčík a rtm. Jan Kubiš z výsadku Anthropoid. Výstroj ukryli v zahradní boudě Antonína Sedláčka nedaleko památníku a ještě téhož dne se oba přesunuli do Rokycan. Druhý památník seskoku je od prosince 2021 u hřbitova v Nehvizdech.

Pastevní rezervace divokých koní a praturů je jižněji položená ze dvou částí pastevní rezervace, nalézá se při severním okraji města Milovice. Kolem jižního a východního ohradníku vede z města červená a modrá značka kolem tří vyhlídkových míst. Severněji leží rezervace divokých koní a zubrů.

Na území někdejšího vojenského výcvikového prostoru mezi městem Benátky nad Jizerou a obcí Lipník je od r. 2015 zřízena pastevní rezervace pro zubry a divoké koně plemene exmoorského pony. Lze do ní nahlížet z modře značené stezky, která vede po její západní a jižní hranici.

Skanzen, jehož otevření bylo připravováno od roku 1891, se uskutečnilo až v roce 1900. Za okupace byly sbírky rozvezeny po okolních muzeích. Celkové opravy provedeny v roce 1967. Na přelomu 60. a 70. let sbírky významně rozšířeny.

Pomník vznikl v letech 1724-1725 nákladem hraběte Antonína Šporka. V letech 1970 proběhla nákladná rekonstrukce a dále potom v letech 1999-2000.

Památník obětem 1. světové války je tvořen sousoším s názvem „POHŘEB V KARPATECH“ podle návrhu slavného sochaře Jana Štursy.

Renesanční zámek byl původně gotickou tvrzí postavenou koncem 14. stol. na čtvercovém půdoryse s vodním příkopem. Tvrz byla v 60. letech 16. stol. přestavěna na zámek. V letech 1960–64 byl zrekonstruován do podoby dvoukřídlé dvoupatrové budovy.

Satalická bažantnice byla založena kolem r. 1780 na vinořském panství hrabat Czerninů na francouzský způsob a užívána také jako obora pro jeleny a daňky. Od r. 1949 je přístupná veřejnosti a od r. 1951 pro mimořádné přírodní hodnoty chráněna jako přírodní památka o rozloze přes 15 ha.

Přírodní rezervace Vinořský park vyhlášena r. 1982 na území někdejšího zámeckého parku, založeného v 1. polovině 18. stol. hraběcím rodem Czerninů, který tehdy vlastnil zdejší panství a zámek. V 19. stol. přírodně krajinářsky upraven. Přístupno po trase naučné stezky.