Turistické cíle v okolí obce Dražice

Částečně poškozené tvrziště v jihovýchodní části obce Sukorady je pozůstatkem gotické tvze, jejíž obývání se podle nalezené keramiky datuje do 14.–15. století.

Synagoga vystavěná po vzoru vídeňského templu r.1830 na místě starších synagog, které postupně zanikly při požárech. První synagoga na tomto místě byla dřevěná, uváděná roku 1515. Dnes je zde depozitář Židovského muzea.

Synagoga postavena v letech 1891–1892 v novorománském slohu. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, po válce byla nepoužívaná. V letech 1959–60 byla upravena pro expozici Městského muzea, která je zde dodnes.

Tvrziště po blíže neznámém sídle založeném ve 14. století snad rodem Krabiců z Veitmile, zřejmě v místech staršího hradiště. Tvrz zanikla v průběhu 16. stol., v současné době dochován šíjový příkop s valem a pahorek po tvrzi.

Pozdně gotický městský palác, postavený 1488–93 správcem boleslavského panství Janem Císařem/Císařovským z Hliníku na hraně srázu nad údolím Jizery, severozápadně od hradu. Po roce 1920 modlitebna CČSH, od konce 80. let výstavní síň.

Zaniklý hrádek byl postaven někdy v 2. pol. 13. stol. v majetku Guty Habsburské. Zmiň. r. 1370. Byl v majetku různých pánů, po r. 1518 přestavěn Janem Paškem z Vratu. R. 1547 po konfiskaci Krajířům z Krajku připojen k brandýs. panství a postupně zanikl (za 30leté války rozebírán na stav. materiál).

Nejstarší část boleslavské automobilky vznikla jižně od lokální tratě Mladá Boleslav - Stará Paka roku 1898. Dnešní vzhled získala do roku 1912. Původní administrativní budova dnes slouží jako podnikové museum, výrobní haly jako pomocné provozy.

Na nároží dnešních ulic Kosořické a Tyršovy, u někdejšího jižního okraje městečka, byl roku 1694 postaven trojiční sloup, opravený 1726. Jednoduchý válcový sloup na čtvercovém podstavci nese sousoší zjevně lidové provenience.

Koncem 16. století byla u tehdejšího pravého břehu Labe postavena vodárenská věž ve tvaru nepravidelného sedmibokého hranolu, završená kopulkou. Až do druhé poloviny 19. století zásobovala vodou kašnu v jihovýchodním koutě nymburského náměstí.

Dobře zachované tvrziště na nepřístupné části usedlosti Ovčárna. První zmínka o Újezdci se objevuje v roce 1255. Prozatím nejstarší archeologické nálezy pocházejí ze 14.století. Dochoval se hluboký příkop široký a pahorek, na němž stávala vlastní tvrz.

Věž tvrze a zbytky mladšího panského sídla v areálu hospodářského dvora; ve 14. st. sídlo zemanů z Horek, věž založena před r. 1510 Klusáky z Kostelce, váže se k ní zajímavý soudní spor. Sídlo sloužilo až do r. 1744, poté součástí bezenského panství.

Zchátralý klasicistní zámek v místě gotické tvrze z 15. st.. Od konce 16. st. tvrz využívána jen hospodářsky, r. 1832 postaven ze zbytků tvrze zámek, který je dnes v soukromém držení.