Turistické cíle v okolí obce Benátky nad Jizerou

Vysoká hranolová věž, postavená v novorenesančním stylu, nahradila roku 1894 starší objekt téhož určení (viz heslo). Z provozu vyřazena v 60. letech 20. stol., od té doby jsou ve věži kanceláře. Při velké rekonstrukci na přelomu tisíciletí byla zlikvidována nádrž v posledním patře.

V místě tvrze, doložené roku 1429, nechal v letech 1463–68 postavit Ješek ze Sovojovic hrad, jehož nejvýraznějším znakem byla šestiboká vysoká věž. Ve II. polovině 16. století byl upraven renesančně, poslední přestavba 1890–94. Součást rozsáhlého areálu s kostelem a hospodářským dvorem.

Objekt okresní nemocenské pojišťovny vznikl podle projektu J. Krohy z roku 1923. Výrazná stavba jeho boleslavského období nese obdobné znaky, jako zemská průmyslová škola téhož autora.

Tvrziště z něhož se dochoval nízký pahorek s plošinou 14x18 m. Dnes zde stojí chata č. E455. Prvním pánem na tvrzi byl zeman Příbek r. 1339. Tvrz zanikla počátkem 17. stol.

Tvrz se prvně zmiňuje r. 1398, postavena byla patrně v 2. pol. 14. stol. Prvním známým držitelem je r. 1403 Vít Frovín. Před r. 1486 tvrz získali Hrzánové z Harasova, poté časté střídání majitelů. R. 1610 ji koupil Rudolf II. a následně byla užívána jen jako sýpka. V l. 1893–94 byla tvrz pobořena.

Původně barokní zděná myslivna, obklopená zahradou s kamennou ohradní zdí, byla přestavěna začátkem 19. století. Poslední léta svého života zde u své dcery Žofie a jejího manžela, thurn-taxiského hajného, strávil Befřich Smetana. Od 30. let 20. století ho zde připomíná památník.

Pastevní rezervace divokých koní a praturů je jižněji položená ze dvou částí pastevní rezervace, nalézá se při severním okraji města Milovice. Kolem jižního a východního ohradníku vede z města červená a modrá značka kolem tří vyhlídkových míst. Severněji leží rezervace divokých koní a zubrů.

Na území někdejšího vojenského výcvikového prostoru mezi městem Benátky nad Jizerou a obcí Lipník je od r. 2015 zřízena pastevní rezervace pro zubry a divoké koně plemene exmoorského pony. Lze do ní nahlížet z modře značené stezky, která vede po její západní a jižní hranici.

Přestavěná budova renesanční tvrze, zbudované Jindřichem z Valdštejna a Markétou z Lobkovic r. 1588. V 18. st. přestavěna na sýpku, úpravy ve 20. st. Budova s barokní fasádou ukrývá zdivo z 16. st., na východě unikátní portál s bosáží a erby.

Skanzen, jehož otevření bylo připravováno od roku 1891, se uskutečnilo až v roce 1900. Za okupace byly sbírky rozvezeny po okolních muzeích. Celkové opravy provedeny v roce 1967. Na přelomu 60. a 70. let sbírky významně rozšířeny.

Majitel panství Loučeň Karl von Fürstenberg nechal na nevýrazné ostrožně nad prameništěm Boží vody zřídit pomník vojákům svého pluku, kteří padli při obléhání Huningue na přelomu let 1796–97. Klasicistní památník získal svůj název podle zpodobnění pěchotní helmy na vrcholu sloupu.

Pomník vznikl v letech 1724-1725 nákladem hraběte Antonína Šporka. V letech 1970 proběhla nákladná rekonstrukce a dále potom v letech 1999-2000.