Turistické cíle v okolí obce Semčice

Panský dvůr Zájezd tvořil spolu s dalšími dvory zázemí hradu Kost. Zánik dvora se předpokládá po polovině 19. stol. Z obytných a hospodářských budov dodnes už nic nezbylo. Jedinou památkou po dvoru jsou tři zděné kamenné pilíře tyčící se přímo na skalách a pozůstatek studny pod nimi.

Pastevní rezervace divokých koní a praturů je jižněji položená ze dvou částí pastevní rezervace, nalézá se při severním okraji města Milovice. Kolem jižního a východního ohradníku vede z města červená a modrá značka kolem tří vyhlídkových míst. Severněji leží rezervace divokých koní a zubrů.

Na území někdejšího vojenského výcvikového prostoru mezi městem Benátky nad Jizerou a obcí Lipník je od r. 2015 zřízena pastevní rezervace pro zubry a divoké koně plemene exmoorského pony. Lze do ní nahlížet z modře značené stezky, která vede po její západní a jižní hranici.

Přestavěná budova renesanční tvrze, zbudované Jindřichem z Valdštejna a Markétou z Lobkovic r. 1588. V 18. st. přestavěna na sýpku, úpravy ve 20. st. Budova s barokní fasádou ukrývá zdivo z 16. st., na východě unikátní portál s bosáží a erby.

Majitel panství Loučeň Karl von Fürstenberg nechal na nevýrazné ostrožně nad prameništěm Boží vody zřídit pomník vojákům svého pluku, kteří padli při obléhání Huningue na přelomu let 1796–97. Klasicistní památník získal svůj název podle zpodobnění pěchotní helmy na vrcholu sloupu.

Máchův pomník vztyčen r. 1936 na Jarmilině skále ve Starých Splavech, r. 1938 po záboru Sudet svržen Němci do jezera s uraženou hlavou, poté zachráněn a odkoupen starostou Bělé pod Bezdězem. Nově umístěn poblíž městského hřbitova. Dílo pražského sochaře Leonarda Rottera.

Kamenný pomník obětem I. světové války byl zhotoven ve 20. letech 20. století. Slavnostně byl odhalen r. 1937. Na bočních pylonech jsou nápisové desky se jmény obětí války.

Klasicistní pomník v podobě sochy anděla a symbolické urny na hranolovém podstavci nechala u studánky Boží voda v bývalé loučeňské oboře na paměť svého manžela, knížete Karla Boromea von Fürstenberg, postavit po jeho smrti v bitvě u Stockachu 25. 3. 1799 Marie Elisa von Thurn und Taxis.

Příkopy a valy zaniklého hrádku asi z 14. stol. O hradu samotném je zmínka až v 16. století, když se uvádí jako pustý. Kameny z hradu byly použity na stavbu zámečku Neuberk.

Radnice byla přestavěna ze staršího měšťanského domu a to v roce 1608. V roce 1660-1664 byla radnice opatřena opěrnými pilíři. Roku 1673 postihl radnici velký požár. Poslední stavební úpravy jsou z let 1924-25.

Původní stáří budovy spadá do roku 1593 kdy na místě stál dřevěný dům, který byl stržen a po roce 1613 na jeho místě vystavěn kamenný dům. Po roce 1852 proběhla velká přestavba spolu s výstavbou věže

Budova vystavěna v empíru, v roce 1872. V posledních úpravách byla budova zmodernizována