Pozdně barokní kostel sv. Václava v Žitovlicích vystavěn v letech 1769-1772 na místě zříceného dřevěného a obnoven r. 1863. Jednolodní obdélná stavba se čtvercovým presbytářem a hranolovou věží nad západním průčelím. Nyní zchátralý a částečně vyklizený, církví nevyužíván.
Pozdně barokní stavba obdélníkového půdorysu členěná pilastry, postavena majitelem zámku Nový Stránov Janem Václavem Příchovským z Příchovic v roce 1767. Od r. 1948 ve vlastnictví JZD, kdy vyhořel, obnovy se dočkal po restituci v roce 2003.
Goticko-renesanční kostel postavený roku 1571 Jiřím Cetenským z Cetně. Pozdně renesanční úprava 1609, nevýrazná barokní přestavba 1736, zatím poslední důkladná oprava 1887. Významná krajinná dominanta se v posledních desetiletích ocitla v povážlivém technickém stavu.
Původně gotický kostel z 14. století. Roku 1763 vyhořel a v letech 1766-69 postaven do dnešní barokní podoby. V kostele se nachází hrobka J.F. Morzina z roku 1765.
Základy kostela pocházejí z roku 1384. V roce 1652 kostel vyhořel, ale už v roce 1653 celková rekonstrukce. Vedle kostela dřevěná zvonice na zděném podstavci.
Sýpka zřízená roku 1823 s použitím konstrukcí farního kostela na Podolci. Ten v letech 1255–1420 náležel johanitům, poté špitální. Vypálen 1631 císařskými, obnoven 1655, zrušen 1787. Součást městského dvora.
Kostel byl postaven ve 14. stol. Jeho nejstarší část, gotická kaple, se zmiňuje již r. 1260. Později byla přistavěna loď chrámu a barokní věž, která měla 3 velké zvony (odneseny vojáky r. 1916) a 1 malý. V interiéru jsou mj. fresky ze 14. stol. či oltář z r. 1682. R. 1903 byl kostel zrestaurován.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Křinec
Raně barokní zámek byl postaven roku 1649. V letech 1659–1660 byl rozšířen o boční křídla. Kolem zámku je neupravovaný park s velkou sbírkou dřevin. Zámek prochází postupnou rekonstrukcí.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Rašovice
Terénní náznaky tvrziště datovaného mezi 2. pol. 13. století a 1. pol. století 15. R. 1361 byly Karlem IV. uděleny v manství Janu Švábovi z Jikve, r. 1454 je uváděn dvůr Krňovice. Tvrz zřejmě zanikla v husitských válkách. Dochováno nezřetelné tvrziště v poli s náznakem průběhu valů.