Turistické cíle v okolí obce Bezdědice

V 1. pol. 18. stol. založil zámek Jan Ignác z Neuberka. Hosty neuberské knihovny byli i Josef Dobrovský a Václav Matěj Kramerius. Za 2. světové války obsazen německou armádou, po válce velitelstvím Rudé armády. Později zestátněn.

Spolehlivě doložená tvrz z roku 1540. V letech 1854 až 1864 výrazné přestavby. Celý komplex je ve tvaru písmene L. Ze staré tvrze dochovány pouze sklepy a část podezdívky.

V obci Nosálov existuje poměrně rozsáhlý soubor lidové architektury, především roubených staveb obytných domů a hospodářských staveb z 19. století. Typickým prvkem zdejších statků jsou zdobené kamenné brány.

Po předání staré radnice krajskému soudu chyběla v Boleslavi radnice. Město proto v letech 1865–8 postavilo dle projektu J. Fichtnera a J. Grusse mohutnou novorenesanční budovu pro úřad a první moderní školu. Oběma funkcím slouží dodnes.

Vysoká hranolová věž, postavená v novorenesančním stylu, nahradila roku 1894 starší objekt téhož určení (viz heslo). Z provozu vyřazena v 60. letech 20. stol., od té doby jsou ve věži kanceláře. Při velké rekonstrukci na přelomu tisíciletí byla zlikvidována nádrž v posledním patře.

Zámek byl vystavěn ve druhé pol. 16. stol. Adamem Berkou z Dubé na základech staršího zpustlého sídla, které stálo v místech dnešního středního křídla.

V místě tvrze, doložené roku 1429, nechal v letech 1463–68 postavit Ješek ze Sovojovic hrad, jehož nejvýraznějším znakem byla šestiboká vysoká věž. Ve II. polovině 16. století byl upraven renesančně, poslední přestavba 1890–94. Součást rozsáhlého areálu s kostelem a hospodářským dvorem.

Zajímavě tvarované pískovcové skalní útvary v CHKO Kokořínsko, jedna ze zastávek naučné Cinibulkovy stezky.

Opevnění neznámého účelu je na ploše ostrožny, přerušené šíjovým příkopem v nejužším místě, které následují dva mohutné valy. Vybudováno bylo asi ve 13. –14. stol. (z tohoto období pocházejí místní archeologické nálezy). Patrně se nejedná o opevnění blízkého zámečku (nelogický směr jednoho valu).

Opevnění (valy) chrání z několika stran areál renesančního loveckého zámku Vítkovec (od konce 16. stol. zvaný Žižkova hora, Žižkenberg). Podle výsledků archeologického výzkumu byly mohutné valy vybudovány v 16. stol. stejně jako zámek. Sloužily patrně jako ochranné hrazení sídla.

Budova panského špitálu, založeného nadáním hraběnky Marie Františky z Heissensteinu roku 1669. Přestavěna a rozšířena roku 1723, původnímu účelu sloužila do konce II. světové války. Poté modlitebna Církve československé husitské, knihovna, v současnosti památník Karla Hynka Máchy.

Areál pivovaru a sladovny, který se poprvé písemně připomíná r. 1586. Nejúspěšnější období v 1. čtvrtině 20. století, poté nastal úpadek. Po 2. sv. válce vybavení demolováno, objekt sloužil zemědělcům. V r. 2009 areál pivovaru prohlášen za kulturní památku jako významná stavba svého druhu v regionu.