Turistické cíle v okolí obce Bezdědice

Pod hrází Máchova jezera stojí výklenková kaplička. V nedávné době opravená. Uvnitř obraz sv. Václava. Jednoduchá zděná omítnutá stavba. Čelní strana s hladkým trojúhelníkovým štítem, odděleným od spodní části římsou. Střechu kryjí bobrovky. Datum vzniku ani jméno stavitele nejsou doloženy.

Zřícenina skal. hradu. Zal. ve 13. stol. Prameny o hradu celé 14. stol. mlčí – možná záhy zanikl. Osídl. před r. 1402 – maj. Václav Berka z Dubé (do r. 1420). R. 1456 Aleš Berka z Dubé. Koncem 15. stol. připoj. ke Starému Berštejnu.

Vesnická památková rezervace Žďár chrání soubor převážně roubených domů z 18. a 19. století. Kromě velkého statku čp. 3 s kamennou branou se jedná zejména o domy v hluboké skalní strži mezi návsí a dolní částí vsi.

Nejrozsáhlejší realizace Jiřího Krohy v jeho boleslavském období (1912–28) postavená v letech 1923–7. Funkcionalistický prostorový koncept obaluje futuristicko-expresivní dekor. Rekonstrukce v 90. letech 20. stol., zachována část vnitřního zařízení.

Židovský hřbitov v obci Písková Lhota se nachází na severním úpatí svahu pod zříceninou Hrádku nad Zámostím. Dochovalo se zde okolo 130 náhrobních kamenů z let 1732–1901.

Značně zpustlý hřbitov z 18. století. Nejstarší čitelné náhrobky pocházejí ze druhé poloviny 18. století, nejmladší z roku 1886. Hřbitovní zeď ani márnice se nedochovaly.

Rozsáhlý hřbitov kdysi významné boleslavské židovské obce, doložený poprvé 1584. Rozšířen 1716 a v I. pol. 19. stol. Nejstarší dochovaný náhrobek datován 1604. Osmiboká obřadní síň z let 1888–9, hrobnický domek z 19. stol. v místě původního špitálu.

Zbytky středověkého skalního hrádku neznámého jména i historie; mohlo by se např. jednat o sídlo jednoho z bezdězských manů. Zachována skalní světnička, šachta vstupního objektu, draže a zřejmě mladší schodiště.

Zvonice je pravděpodobně pozůstatkem kostela, postaveného roku 1523 pod zdejším hradem. Není vyloučeno, že se jedná o starší objekt, který byl součástí opevnění předhradí. Po požáru 1768 bylo postaveno horní patro, současný vzhled po opravě 1996.

Pozoruhodnou dřevěnou zvonici vedle kostela v Sudoměři postavil tesař Jan Wolf z dubového dřeva bez použití kovových hřebů r. 1616. Konstrukce je dosud původní, jen šindelová krytina byla vyměněna v letech 1933 a 1967. Dva ze tří historických zvonů byly zrekvírovány za 1. světové války.

Zděná barokní zvonice z doby kolem roku 1700. Na čtyřboké přízemí s kostnicí nasedá oktogonální zvonové patro, završené cibulovou helmicí s hodinami. Stojí v severní části zdi někdejšího hřbitova kolem debřského kostela. Opravena v 70. letech 20. století.

Nízká hranolová zvonice postavena roku 1766, náležící k pozdně baroknímu kostelu sv. Jiří. Doklad lidové tvořivosti, nyní zrekonstruovaná.