Turistické cíle v okolí obce Praha 5-Velká Chuchle

Zámek byl přestavěn v barokním slohu ze staršího, renesančního dvora v první polovině 18. stol.

Hrobka rodiny Brandisových, posledních předválečných majitelů zámku Řitka, ukryta v lese nad obcí. Jsou zde pohřbeni 4 členové hraběcí rodiny, další jsou pochováni na starém hřbitově u kostela v Lišnici.

Nejdelší železniční dvoukolejný železobetonový most Evropy dostavěný r. 1955, v provozu až od r. 1964. Nikdy nebyl plně využit, díky absenci koncepce silně předimenzován. Na stavbě se nuceně podíleli akademicky vzdělaní pracovníci.

Budňanská skála je tvořena zvrásněnými vrstvani nejvyššího siluru a nejstaršího devonu. Jsou to mořské usazeniny, které se zde uložily asi před 420-400 miliony let. Ke zvrásnění došlo mezi 370-330 miliony let.

Funkcionalistická výstavní budova postavená v letech 1928–34 podle projektu Otakara Novotného na místě Šítkovských mlýnů nad bočním ramenem Vltavy u Slovanského ostrova (Žofína). Úpravy 1947–48, 1976, 1987 a 1994–96.

Postaven na místě tří domů v roce 1719. Přestavěn vrcholně barokně v letech 1736 až 1739 Hrzány z Harrasova. V roce 1748 jej získal František Leopold Buquoy. Roku 1860 upraven novobarokně. Nyní sídlo velvyslanectví Francouzské republiky.

Pozůstatky hradiště, vystavěného Slovany na přelomu 8. a 9. století v místě starších sídlišť (doloženy neolitické nálezy).

Původně patrová, dnes přízemní budova nejistého stáří pod Vyšehradem. Patřila Vyšehradské kapitule a od poloviny 19. století až do své smrti r. 1887 zde bydlel zakladatel české geologie profesor Jan Krejčí. Po dostavbě Vyšehradského tunelu úřadovna výběrčích potravní daně na čáře (akcíz) a mýtnice.

Na místě dnešní budovy stával jednopatrový domek patřící Vyšehradské kapitule. Ten v roce 1765 zakoupila vyšehradská obec a zřídila zde radnici. Historizující podobu radnice získala v l. 1867–1871. Její přestavbu provedl stavitel Josef Horký, fasádu navrhl Jan Schwarz. Dnes je zde odborné učiliště.

Bývalý statek situován v centru obce. Soubor budov hospodářského dvora. Předmětem ochrany je jihozápadní křídlo s přistavěným hvozdem sladovny. Vchod do dvora veden pískovcovým portálem ze 17. stol. orámovaný bosáží, sklenutý vypjatým segmentem, jeho cípy jsou neseny volutovými konsolami.

Jediný ocelový obloukový most v Praze, secesní stavba z let 1905-1908, od r. 1958 chráněná kulturní a technická památka. Dílo projektoval arch. Jan Koula se třemi spolupracovníky. Z výtvarné výzdoby vynikají 4 sochy Viktorie či geniů na 17,5 m vysokých sloupech.

Barokní zahrada z doby po r. 1693 přiléhá k severní boční stěně Černínského paláce. Založena podle plánů Francesca Carattiho, do současné podoby upravena podle projektu Fr. Max. Kaňky a obnovena v letech 1994-1997. Od r. 2011 volně zpřístupněna o nedělích a svátcích během turistické sezóny.