Turistické cíle v okolí obce Praha 5-Velká Chuchle

Patrový měšťanský dům na nároží Liliové a Řetězové ulice na Starém Městě pražském renesančního původu upraven v pozdním baroku. Památkově chráněn od r. 1958.

Původně gotický dvorec, který si r. 1414 dal vystavět kanovník od sv. Víta Václav z Radče. V polovině 18. století byl přestavěn barokně. V domě bydlel od r. 1950 do r. 1991 syn malíře Alfonse Muchy, spisovatel Jiří Mucha.

Dvojvila bratří Čapků se společnou zahradou vznikla v letech 1923-1924 podle plánů Ladislava Machoně v tzv. národním slohu. Rozhodnutím z r. 2013 odkoupila polovinu patřící pův. Karlu Čapkovi městská část Praha 10 a po rekonstrukci ji do r. 2018 plánuje zpřístupnit veřejnosti.

Evangelický kostel ve Střešovicích byl postaven r. 1939 podle projektu významného architekta a člena tamějšího sboru Bohumíra Kozáka. Stavba v konstruktivistickém slohu vychází z podoby jednak starokřesťanské baziliky, jednak tolerančních modliteben. Hodiny na věži pocházejí z ruzyňské věznice.

Evangelický kostel U Jákobova žebříku je moderní stavba švýcarského architekta Ernsta Gisela z r. 1971. Významně byl přestavěn v letech 1995-2001 ateliérem Schaufler a Roskovec a r. 2000 doplněn o 26 m vysokou ocelovou zvonici se dvěma zvony, která ilustruje název stavby.

Barokní špýchar, přeměněný na počátku 20. století na kapli pražské městské vychovatelny. Po odsvěcení slouží jako skladiště.

Zříceniny mlýna známého od roku 1975 pro menší chov koní, který zanikl v průběhu 90. let 20. stol.

Barokní budova z let 1734–1737 postavena majitelkou tachlovického panství velkovévodkyní Annou Marií Františkou Terezií Toskánskou ve stylu toskánských šlechtických sídel. Budova si uchovala původní dispozici a vzhled.

Farní škola u sv. Jindřicha existovala od založení kostela v r. 1350. Původní budova byla zbořena, nová postavena r. 1558. Dochoval se renesanční portál s erby Kapihorských a Svíčků z Ruperstorfu, mázhaus a původní schodiště s hřebínkovými klenbami.

Unikátní tropický skleník Fata Morgana byl vybudován v letech 1999-2004 podle projektu arch. Zdeňka Deyla jako samostatná součást Botanické zahrady hl. m. Prahy. Při délce 130 m, šířce 17 m a výšce 11 m nabízí expoziční plochu 1 750 m² pro více než 5 000 druhů rostlin tropů a subtropů.

Barokní palác obsahuje gotické a renesanční konstrukce. Je spojován s pověstmi o Faustovi a jeho spojení s pekelnými silami.

Má jméno po usedlosti a vinici, jejímž prvním majitelem byl Jakub Foliman.Objevuje se ve viničních knihách již r.1353. Usedlost vznikla pravděpodobně v 18.st., zbořena v 60. letech 20.st.,dnes po ní nejsou žádné stopy. Vznik parku není znám,na fotografiích z 20. let jsou svahy pod Karlovem holé.