Klasicistní zámeček si nechal u labského přívozu postavit jako letní sídlo pražský stavitel Johann Bělský. Na přelomu 19. a 20. století patřil Thun-Waldsteinům, později rodině obuvnického podnikatele Štěpánka. Té byl po roce 1990 vrácen.
zámek, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Stránka
Patrový dvoukřídlý barokní zámek s hodinovou věží a přízemními arkádami postavili Boeckové ve 2. pol. 17. století. Od r. 1756 patřil augustiniánům, po r. 1945 státnímu statku. Dnes slouží jako byty (zámek) a zemědělské provozy (bývalý popl. dvůr).
Železobetonový viadukt nahradil roku 1924 původní ocelový most přes údolí Strenického (Skalského) potoka. Pilíře a opěry původního objektu jsou zachovány mezi parabolickými betonovými klenbami, v těchto rozměrech použitých v českých zemích poprvé.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Strašnov
Tvrz a ves poprvé zmíněny r. 1297 jako majetek vladyků ze Strašnova. Později bylo zboží rozděleno na několik částí příslušných k okolním panstvím Stránov, Krnsko či Mladá Boleslav. Dochován oválný až 4 m vysoký pahorek jádra tvrziště obklopený příkopem s náznakem okružního valu.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Sovínky
Tvrziště po blíže neznámém sídle založeném ve 14. století snad rodem Krabiců z Veitmile, zřejmě v místech staršího hradiště. Tvrz zanikla v průběhu 16. stol., v současné době dochován šíjový příkop s valem a pahorek po tvrzi.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Mladá Boleslav
Pozdně gotický městský palác, postavený 1488–93 správcem boleslavského panství Janem Císařem/Císařovským z Hliníku na hraně srázu nad údolím Jizery, severozápadně od hradu. Po roce 1920 modlitebna CČSH, od konce 80. let výstavní síň.
ostatní - palác, dům, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj, Mělník
Dvůr, kde se zpracovávalo (lisovalo) víno z okolních vinic. Doba vzniku nebo počáteční historie lisu není známá. Prvně zmiň. r. 1757, kdy k Mělníku dorazily rabující regimenty pruské armády, které (nenaleznouce zásoby vína) dvůr vypálily. Do dnešní podoby byl lis přestavěn ve 20. letech 20. stol.
Věž tvrze a zbytky mladšího panského sídla v areálu hospodářského dvora; ve 14. st. sídlo zemanů z Horek, věž založena před r. 1510 Klusáky z Kostelce, váže se k ní zajímavý soudní spor. Sídlo sloužilo až do r. 1744, poté součástí bezenského panství.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Velké Všelisy
Zchátralý klasicistní zámek v místě gotické tvrze z 15. st.. Od konce 16. st. tvrz využívána jen hospodářsky, r. 1832 postaven ze zbytků tvrze zámek, který je dnes v soukromém držení.
Větrný mlýn postavil statkář Václav Mareček r. 1870. Mlýn byl později pronajímán, jedním z nájemců byl např. v l. 1913–21 Václav Petr ze Mšena, který byl známý opravář mlýnů. R. 1923 byl mlýn opuštěn a chátral, r. 1973 se zmiňují již jen pobořené zdi. Koncem 20. stol. prošel kompletní rekonstrukcí.
Zámek byl pravděpodobně postaven v 17. stol. V r. 1635 se stal majetkem generálstrážmistra Johanna Böcka a zůstal v jeho rodině až do r. 1763, kdy ho koupil hrabě František Rudolf Sweerts-Špork. Dnes zámek slouží jako domov důchodců.
Zachovalá budova dvoukřídlé tvrze (dnes č.p. 47) velmi málo známé historie a osudů, snad místo jednoho z původních sídel bezenských zemanů. Dochované klenuté místnosti dokazují pozdně gotický či renesanční původ, další úpravy v letech 1727 – 1776.
Štěpánský zámeček 
