Turistické cíle v okolí obce Nosálov

Pozdně barokní kostel byl postaven v l. 1752–54 podle návrhu Anselma Luraga na místě staršího dřevěného kostela (zmiň. r. 1384). Kostelní loď je nejvyšší v mělnickém okrese. Z původního hřbitovního areálu u kostela se zachovala barokní kostnice (18. stol., A. Lurago).

Románský kostel z doby před r. 1230, v l. 1763–1766 barokně přestavěn, při přestavbě byla loď orientována kolmo na románskou loď. Dochovala se románská apsida, věž se sdruženými okny a několik drobných románských stavebních detailů.

Hřbitovní kostel sv. Vavřince doložen r. 1352 s plebánií. V husitské době farnost zrušena a od té doby kostel filiální ve farnosti Bělá pod Bezdězem. Současná raně barokní podoba pochází z let 1697-1700. Další opravy kostela proběhly r. 1897 zásluhou Karla Dlouhého z Mladé Boleslavi.

Na místě či v sousedství staršího kostela v Kruhu byl postaven v letech 1723–4 hraběnkou Marií Magdalenou z Valdštejna nový snad podle projektu N. Raymundiho. Stavba po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá oprava.

Zbytky středověkého hrádku či tvrze neznámého jména i osudů, osídleného dle archeologických nálezů ve 13.-14. st. Na pískovcovém bloku se dochovaly zbytky schodiště, podvalí (zřejmě po věži) a tesaná světnička s chodbou.

Drobná barokní stavba z roku 1702. Původně součást ohradní zdi hřbitova, který zanikl za Josefa II. Po roce 1945 zchátrala, v posledních letech ji do majetku získala obec Jestřebí a zajistila její opravu. Slouží jako náhrada sousedního zpustlého kostela.

Tvrz datovaná k roku 1211. Rodová linie zemanů z Kováně si předávala zdejší tvrz až došlo k jejímu zničení husity.

Za Vančurů z Řehnic v 16. stol. vystavěn renesanční zámek. R.1726 Josef František z Vrbna přestavěl barokně. Je čtyřkřídlý jednopatrový. Za Šporků v r.1842 opravován. V r.1919 zde zřízen sirotčinec a pak domov důchodců, nyní v soukromém vlastnictví.

Pozdně gotická tvrz s vodním příkopem, renesančně přestavěná. Do konfiskací po Bílé hoře v majetku Berků z Dubé, potom přešla na Valdštejny. Objekt se nachází ve stejnojmenné vsi v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko.

Robert Geraldin vystavěl po pol.17.stol.zámek. Koncem 17.stol.Věžníkové zámek barokně přestavěli. V r. 1833 přestavován. Patrová barokní zámecká budova obdélníkového půdorysu, na průčelí rizalit, v jehož ose vystupuje v patře balkon s balustrádou.

Zbytky zřejmě dřevěného hradu. Historické zprávy o lokalitě mlčí, archeologické nálezy dokládají existenci hradu od 2. pol. 13. stol. do poč. 14. stol.

Terénní relikty zatím nezkoumaného šlechtického hradu, připomínaného poprvé r. 1354 za Jindřicha a Arnošta z Malkova a v l. 1360–1364 za Diviše z Malkova. Již r. 1548 připomínán jako pustý a patřil k Velkým Horkám.