Turistické cíle v okolí obce Kadlín

Sýpka zřízená roku 1823 s použitím konstrukcí farního kostela na Podolci. Ten v letech 1255–1420 náležel johanitům, poté špitální. Vypálen 1631 císařskými, obnoven 1655, zrušen 1787. Součást městského dvora.

Na místě či v sousedství staršího kostela v Kruhu byl postaven v letech 1723–4 hraběnkou Marií Magdalenou z Valdštejna nový snad podle projektu N. Raymundiho. Stavba po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá oprava.

Kostel byl postaven ve 14. stol. Jeho nejstarší část, gotická kaple, se zmiňuje již r. 1260. Později byla přistavěna loď chrámu a barokní věž, která měla 3 velké zvony (odneseny vojáky r. 1916) a 1 malý. V interiéru jsou mj. fresky ze 14. stol. či oltář z r. 1682. R. 1903 byl kostel zrestaurován.

Zbytky středověkého hrádku či tvrze neznámého jména i osudů, osídleného dle archeologických nálezů ve 13.-14. st. Na pískovcovém bloku se dochovaly zbytky schodiště, podvalí (zřejmě po věži) a tesaná světnička s chodbou.

Netradiční rozhledna nad obcí Kostelní Hlavno vznikla r. 2011 z bývalé vojenské hlásky získané bezúplatně od armády. Vyhlídková plošina ve výši 8 m je přístupná ve stanovené otevírací době a poskytuje výhled na Kokořínsko, Prahu, Říp a České středohoří.

Tvrz datovaná k roku 1211. Rodová linie zemanů z Kováně si předávala zdejší tvrz až došlo k jejímu zničení husity.

Za Vančurů z Řehnic v 16. stol. vystavěn renesanční zámek. R.1726 Josef František z Vrbna přestavěl barokně. Je čtyřkřídlý jednopatrový. Za Šporků v r.1842 opravován. V r.1919 zde zřízen sirotčinec a pak domov důchodců, nyní v soukromém vlastnictví.

Terénní pozůstatky okrouhlého tvriště obehnaného mělkým příkopem a valem v lužním lese při Labi. Ještě v 19. století zde byly viditelné pozůstatky zdiva.

Barokní zámek postavený za Arnošta Josefa Pachty z Rájova v letech 1699 – 1706, navrhl Giovani Batista Alliprandi, inspirovaný návrhy zahradní architektury Johana Bernarda Fischera z Erlachu. Zajímavě řešená budova zámku s čestným dvorem a parkem.

Robert Geraldin vystavěl po pol.17.stol.zámek. Koncem 17.stol.Věžníkové zámek barokně přestavěli. V r. 1833 přestavován. Patrová barokní zámecká budova obdélníkového půdorysu, na průčelí rizalit, v jehož ose vystupuje v patře balkon s balustrádou.

Terénní relikty zatím nezkoumaného šlechtického hradu, připomínaného poprvé r. 1354 za Jindřicha a Arnošta z Malkova a v l. 1360–1364 za Diviše z Malkova. Již r. 1548 připomínán jako pustý a patřil k Velkým Horkám.

Rekonstruovaná dvoupatrová budova nejmladší bezenské tvrze, postavené Bzenskými z Prorubě kolem roku 1600, využívaná jako sýpka a sklad. Dochován renesanční portál s erbem stavitelů a letopočtem 1605 a zbytky sgrafit, v interiéru trámové stropy.