Turistické cíle v okolí obce Kadlín

Objekt staré školy z 18. století sloužil za I. republiky jako menšinová česká škola. Po roce 1945 přestal plnit původní účel a zchátral. Od roku 2007 zde sídlí obecní informační středisko, které poskytuje služby návštěvníkům.

Barokní vodárenská věž byla postavena r. 1723 (arch. Pavel Ignác Bayer) na místě tří předchozích věží (z let 1496, 1530 a 1612-14, poslední se zřítila r. 1721). Věž zásobovala město pitnou vodou z vydatného pramene. R. 1894 byla postavena nová vodárenská věž, stará věž od té doby nevyužita chátrá.

Skromné pozůstatky skalního hradu založeného pravděpodobně ve 13. století. Roku 1318 zde pobýval Půta z Vidimi. Doba zániku hradu není známa. Do dnes dochována jedna tesaná místnůstka, cisterna a draže po trámech.

Ocelový most se spojitými konzolovými trojpásovými kloubovými nosníkem a středovým pilířem byl postaven roku 1912 podle návrhu K. Šimka jako náhrada za stejnojmenný přívoz přes Labe na silnici Praha - Mělník. Rekonstrukce v letech 1957–58 (rozšíření mostovky) a 2003 (oprava po povodni).

Klasicistní zámeček si nechal u labského přívozu postavit jako letní sídlo pražský stavitel Johann Bělský. Na přelomu 19. a 20. století patřil Thun-Waldsteinům, později rodině obuvnického podnikatele Štěpánka. Té byl po roce 1990 vrácen.

Patrový dvoukřídlý barokní zámek s hodinovou věží a přízemními arkádami postavili Boeckové ve 2. pol. 17. století. Od r. 1756 patřil augustiniánům, po r. 1945 státnímu statku. Dnes slouží jako byty (zámek) a zemědělské provozy (bývalý popl. dvůr).

Železobetonový viadukt nahradil roku 1924 původní ocelový most přes údolí Strenického (Skalského) potoka. Pilíře a opěry původního objektu jsou zachovány mezi parabolickými betonovými klenbami, v těchto rozměrech použitých v českých zemích poprvé.

Tvrz a ves poprvé zmíněny r. 1297 jako majetek vladyků ze Strašnova. Později bylo zboží rozděleno na několik částí příslušných k okolním panstvím Stránov, Krnsko či Mladá Boleslav. Dochován oválný až 4 m vysoký pahorek jádra tvrziště obklopený příkopem s náznakem okružního valu.

Tvrziště po blíže neznámém sídle založeném ve 14. století snad rodem Krabiců z Veitmile, zřejmě v místech staršího hradiště. Tvrz zanikla v průběhu 16. stol., v současné době dochován šíjový příkop s valem a pahorek po tvrzi.

Pozdně gotický městský palác, postavený 1488–93 správcem boleslavského panství Janem Císařem/Císařovským z Hliníku na hraně srázu nad údolím Jizery, severozápadně od hradu. Po roce 1920 modlitebna CČSH, od konce 80. let výstavní síň.

Tvrz zřejmě ze 14. století. V roce 1414 se uvádí jako manství hradu Houska. V současnosti je památkově chráněný areál v soukromém vlastnictví a slouží pro účely ubytování v soukromí.

František Arnošt z Valdštejna ve 20. letech 18. stol. v lesním revíru postavil skupinu loveckých pavilonů u kaple z r. 1725. Uprostřed mýtiny zahrada s besídkou. V pol. 19. stol. pavilony sešlé a r. 1904 zbořeny až na dva, z nich myslivna a stáj stojící dodnes. Areál střeží sochy granátníků.