Turistické cíle v okolí obce Řepín

Památník obětem 1. světové války je tvořen sousoším s názvem „POHŘEB V KARPATECH“ podle návrhu slavného sochaře Jana Štursy.

Přírodní rezervace Kopeč u stejnojmenné vsi byla vyhlášena na rozloze 2 ha už r. 1946. Tvoří ji dva pahorky sopečného původu označované jako Homolka a Dlouhý vrch a několik dalších bezejmenných vyvýšenin. Na stráních je chráněna řada druhů teplomilných stepních společenstev. Místo dalekého výhledu.

Původní stáří budovy spadá do roku 1593 kdy na místě stál dřevěný dům, který byl stržen a po roce 1613 na jeho místě vystavěn kamenný dům. Po roce 1852 proběhla velká přestavba spolu s výstavbou věže

Původní radnice se v Kostelci nad Labem připomíná roku 1474. Současná stavba vznikla po požáru 1551, prošla několika přestavbami (1616, po 1727, 1820). Hlavní průčelí je empírové, dominantu tvoří hranolová věž. Budova je stále sídlem městské správy.

Radnice ve Mšeně postavena roku 1842, roku 1864 přestavěná novogoticky a celkově zvýšená. Budova radnice je sídlem městského úřadu, turistického informačního centra a městského muzea s expozicemi měšťanského života a místních rodáků – cestovatele a mořeplavce A. Heřmana a archeologa J. L. Píče.

Reliéf Ukřižovaného z druhé poloviny 17. století. Ústřední postavy kolem Krista jsou Panna Maria, Máří Magdalena a sv. Jan Evangelista.

Jan Valderode z Eckhausenu postavil na místě tvrze kolem roku 1670 barokní zámek, který ale přešel řadou stavebních úprav a přestaveb. Od padesátých let byl v zámku umístěn domov důchodců. V současnosti v soukromém vlastnictví.

Zaniklá – snad kromě sklepů – gotická tvrz přestavěná na sýpku stojící uprostřed obce.

Barokní sloup na okraji Slivínka u staré cesty do Mečeříže nechali roku 1699 vztyčit Jiří a Anna Salačovi. Pravděpodobně měl připomínat masakr mečeřížských obyvatel lisovčíky 17. 11. 1620. Opraven počátkem 21. století.

Servité postavili po pol. 17. stol. barokní zámek. V r. 1809 ho koupil kníže Karel Rohan. V r. 1878 J. Wurzel přestavěl zámek v novorenesančním slohu. Z původní budovy se zachovalo jen několik klenutých místností. Později v zámku umístěna škola.

V místech zámku stávala tvrz, za třicetileté války zničená. Antonín Veith zahájil roku 1840 stavbu zámečku v maurském slohu, který nazval Slavín, určeného k uložení Schwanthalerových soch. Ze zamýšlených čtyř věží stojí jen jediná, areál nedostavěn.