Turistické cíle v okolí obce Řepín

Pozdně gotický kostel sv. Víta vystavěn koncem 15. st. Chrámové trojlodí dokončeno poč. 16. století. Renesanční přestavba proběhla v letech 1566–1567. Jižní předsíň pochází z poloviny 18. století.

Na místě či v sousedství staršího kostela v Kruhu byl postaven v letech 1723–4 hraběnkou Marií Magdalenou z Valdštejna nový snad podle projektu N. Raymundiho. Stavba po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá oprava.

Kostel byl postaven ve 14. stol. Jeho nejstarší část, gotická kaple, se zmiňuje již r. 1260. Později byla přistavěna loď chrámu a barokní věž, která měla 3 velké zvony (odneseny vojáky r. 1916) a 1 malý. V interiéru jsou mj. fresky ze 14. stol. či oltář z r. 1682. R. 1903 byl kostel zrestaurován.

Původně gotický či ještě starší kostel s obdélnou lodí, trojboce zakončeným závěrem, hranolovou věží v průčelí a osovou sakristií. Upraven barokně, současný vzhled a věž z roku 1822, naposledy opraven roku 1998. Obklopen rozsáhlým funkčním hřbitovem.

Tvrz se poprvé připomíná r. 1359. Od r. 1395 v držení Aleše Škopka z Dubé, r. 1420 dobyta husity a stala se jejich důležitou baštou. Po skončení husitských válek tvrz opakovaně zastavována, r. 1586 ji císař Rudolf II. vyplatil a od té doby byla využívána jen hospodářsky. Od r. 1864 soukromým sídlem.

Zbytky středověkého hrádku či tvrze neznámého jména i osudů, osídleného dle archeologických nálezů ve 13.-14. st. Na pískovcovém bloku se dochovaly zbytky schodiště, podvalí (zřejmě po věži) a tesaná světnička s chodbou.

Netradiční rozhledna nad obcí Kostelní Hlavno vznikla r. 2011 z bývalé vojenské hlásky získané bezúplatně od armády. Vyhlídková plošina ve výši 8 m je přístupná ve stanovené otevírací době a poskytuje výhled na Kokořínsko, Prahu, Říp a České středohoří.

Tvrz datovaná k roku 1211. Rodová linie zemanů z Kováně si předávala zdejší tvrz až došlo k jejímu zničení husity.

Jednodílné blatné hradiště o rozloze asi 1,4 ha vybudované v šíji mendru starého Labe bylo chráněno ze tří stran původním tokem. Po obvodu bylo navíc opevněno valem a příkopem. Přístup zřejmě umožňovala haťovaná stezka vedoucí přes bažiny od východu.

Původně vodní tvrz ze 14. stol. přestavena ve druhé polovině 16. stol. v renesanční zámek, v letech 1720 – 1731 přestavěn na letní sídlo. Počátkem 19. stol. klasicistní úpravy zámku. Dnes muzeum asijských kultur.

Terénní pozůstatky okrouhlého tvriště obehnaného mělkým příkopem a valem v lužním lese při Labi. Ještě v 19. století zde byly viditelné pozůstatky zdiva.

Barokní zámek postavený za Arnošta Josefa Pachty z Rájova v letech 1699 – 1706, navrhl Giovani Batista Alliprandi, inspirovaný návrhy zahradní architektury Johana Bernarda Fischera z Erlachu. Zajímavě řešená budova zámku s čestným dvorem a parkem.