Turistické cíle v okolí obce Jiřice

Barokní zámek postavený za Arnošta Josefa Pachty z Rájova v letech 1699 – 1706, navrhl Giovani Batista Alliprandi, inspirovaný návrhy zahradní architektury Johana Bernarda Fischera z Erlachu. Zajímavě řešená budova zámku s čestným dvorem a parkem.

Tvrz přestavěná na zámek poprvé připomínaná r. 1403, kdy ji vlastnil Prokop Krukner. R. 1409 získal tvrz Mikuláš z Újezda a provedl přestavbu v gotický věžovitý objekt. Přestavěna počátkem 17. stol. v renesanční zámek, dnešní vzhled výsledkem barokní přestavby Antonia Porty z r. 1679.

První zmínka o mlýnu v libeňském podzámčí je z r.1595. V r. 1720 byl uváděn jako mlejn velký panský, jeho součástí byla pila a továrna. Dnešní vzhled pochází z přestavby v r. 1747. Jméno nese po pekaři Jáchymu Löwitovi, který jej koupil v roce 1883.

Barokní mariánský sloup se sochami sv. Rocha a sv. Františka Xaverského. Mezi nimi vysoký sloup s reliéfem sedící Panny Marie s Ježíškem. Materiál jemnozrnný pískovec. Výška 5 m. Dřík podstavce osazen volutami s reliéfem akantu. Památkově chráněno od r. 1966.

Hrad přestavěný na zámek, tradiční věnné sídlo královen. Pův. hradiště Pšovanů, později vybudován kamenný románský hrad (10. stol.), několikrát goticky přestavován. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, v 17. st. barokně upraven. Dnešní podoba z konce 19. st.

František Antonín z Nostic r.1767 vybudoval zámek. V l.1767-1775 vystavěna průčelní obdélníková dvoupatrová budova. V l.1780-1790 přistavěna boční jednopatrová křídla. R.1945 zámek Nosticům zkonfiskován, upraven pro potřeby zdravotnictví.

Tvrz v Miškovicích je prvně zmíněna r. 1604 při převodu majetku mezi Vratislavem a Mikulášem Trmalem z Toušic. Zanikla však zakrátko během třicetileté války. Její poloha ani vzhled nejsou známy, navíc historicky cenné centrum vsi bylo v 70. letech 20. stol. zbořeno a nahrazeno panelovými stavbami.

Hrad nad Královskou oborou vznikl pravděpodobně za Přemysla Otakara II. Nesporně se připomíná 1319, poškozen za husitských válek, důkladně přestavěn za Vladislava Jagellonského. Koncem 18. stol. údajně pustý, 1803-21 romantická novogotická přestavba.

Zděná mohyla, vžitý název Pyramida. Místním panstvem postavena v polovině 18. století. Stavba chátrala a začala se rozpadat. V j21. století pyramida staticky zajištěna, opravena a nově povrchově upravena.

Morový sloup v Praze-Troji pochází ze 16. století a upomínal na blízké hroby obětí několika epidemií. Byl zachráněn po r. 1948 pracovníky zoologické zahrady.

Sloup postavený jako poděkování za konec poslední morové epidemie v Čechách roku 1714. Bohatá sochařská výzdoba podstavce se sochami sv. Rosalie, Františka Xaverského, Rocha, Šebestiána, Barbory a Pavlíny vrcholí dvojsochou Panny Marie a sv. Karla Boromejského na vrcholu. Naposledy opraven 1943.

Rozměrné barokní sousoší z roku 1729 ve formě trojbokého sloupu, obklopeného sochami světců, dílo Johana Pursche. Spolu s nedalekým kostelem a zámkem vytváří dominanty rozlehlé chlumínské návsi. Obnoveno roku 1958. Absence protimorových patronů problematisuje literaturou udávaný účel jeho zřízení.