Turistické cíle v okolí obce Jiřice

Jan Valderode z Eckhausenu postavil na místě tvrze kolem roku 1670 barokní zámek, který ale přešel řadou stavebních úprav a přestaveb. Od padesátých let byl v zámku umístěn domov důchodců. V současnosti v soukromém vlastnictví.

Hradiště Řivnáč bylo postaveno na vysoké skále nad levým břehem Vltavy v pozdní době kamenné. Bylo první eneolitickou výšinnou lokalitou u nás prozkoumanou v letech 1881-1883 Čeňkem Rýznerem.

Rodný domek Vítězslava Hálka zakoupili členové Čtenářsko-zábavního spolku Hálek z Prahy roku 1900. V 60. letech 20. století prošel dům stavebními úpravami. Od r. 1972 zde sídlí pobočka Městské knihovny v Odoleně Vodě a pořádá tu výstavy a kulturní akce.

Rozměrná skulptura sochaře Čestmíra Sušky tvořená 10 metrů vysokým ocelovým válcem s vnitřním schodištěm nazvaná Rozhledna byla umístěna v září 2014 na okraj lesa v severní části Botanické zahrady hl. m. Prahy a zpřístupněna jejím návštěvníkům v rámci otvíracích hodin.

Zámek vznikl přestavbou věžovité tvrze z přelomu 13. a 14. stol.; koncem 14. stol. důkladně přestavěna - věž nahradila obvodová zástavba okolo dvora. Pozdně gotické a renesanční úpravy, po vypálení za třicetileté války o patro snížena. V 70. l. 20. stol. opravena pro Středočeské muzeum.

Umělý přivaděč vody do Královského rybníka postaven na příkaz císaře Rudolfa II v roce 1596. Štola vede pod pod Belvedérským vrškem z Vltavy od novomlýnského jezu. Stavbu provedli havíři z Kutné Hory. V padesátých letech bylo dno štoly vydlážděno a při nízkém stavu vody je štola průchodná.

Barokní sloup na okraji Slivínka u staré cesty do Mečeříže nechali roku 1699 vztyčit Jiří a Anna Salačovi. Pravděpodobně měl připomínat masakr mečeřížských obyvatel lisovčíky 17. 11. 1620. Opraven počátkem 21. století.

Budova Husova domu vystavěna roku 1927 stavitelem Krejčím. Za 1. republiky samostatný sbor evangelické církve, nyní připojen ke sboru v Libiši. Pořádají se zde rozličné společenské akce. Slouží jako rozlučková síň se zesnulými občany a je zde umístěno kolumbárium.

Funkcionalistická vila podnikatele Alexandra Schücka vznikla v letech 1928-1930 podle plánů architektů Victora Fürtha a Ernsta Mühlsteina. Sochu Evy pro výzdobu zahradní terasy vytvořila Mary Duras. V r. 1945 byla vila znárodněna, nyní slouží jako rezidence velvyslanectví Korejské republiky.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Severní pól je vyznačen na hranici katastrů Třeboradic a Hovorčovic.

Památkově chráněný klenutý betonový mostek z roku 1896, údajně první stavba tohoto druhu v Čechách. Projektován byl ing. Antonínem Losem, vystavěn za 35 dní. Bez větších oprav slouží dodnes.

Tvrziště po písemnými prameny neuváděné tvrzi, doložené archeologicky do 14. st. Tvrz zřejmě brzy zanikla a ves byla připojena v 15. st. ke Košátkám a od r. 1548 k Lysé nad Labem. Dochován ostrůvek v rybníce a plošinka se zbytky nedatovaného sklepa.