Turistické cíle v okolí obce Jiřice

Secesní dřevěný kostel z let 1904 až 1905, dílo architekta Emila Králíčka z projekčního ateliéru stavitele Matěje Blechy. Původně provizorní stavba na 5 let. V roce 1987 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou.

Farní kostel je součástí arcibiskupského semináře, postaveného ve 20. letech 20. století podle projektu Františka Havla. Sochy Krista a Mojžíše na průčelí vytvořil B. Benda, interiéry vyzdobili J. Brůha a L. Vocetka. Hlavní oltář je od B. Becka.

Původně gotický či ještě starší kostel s obdélnou lodí, trojboce zakončeným závěrem, hranolovou věží v průčelí a osovou sakristií. Upraven barokně, současný vzhled a věž z roku 1822, naposledy opraven roku 1998. Obklopen rozsáhlým funkčním hřbitovem.

Tvrz se poprvé připomíná r. 1359. Od r. 1395 v držení Aleše Škopka z Dubé, r. 1420 dobyta husity a stala se jejich důležitou baštou. Po skončení husitských válek tvrz opakovaně zastavována, r. 1586 ji císař Rudolf II. vyplatil a od té doby byla využívána jen hospodářsky. Od r. 1864 soukromým sídlem.

Netradiční rozhledna nad obcí Kostelní Hlavno vznikla r. 2011 z bývalé vojenské hlásky získané bezúplatně od armády. Vyhlídková plošina ve výši 8 m je přístupná ve stanovené otevírací době a poskytuje výhled na Kokořínsko, Prahu, Říp a České středohoří.

Koukolova vila v pražské Bubenči vznikla v letech 1892–1893 podle projektu architekta Rudolfa Koukoly jako jeho vlastní rodinné sídlo. Novorenesanční stavba se sgrafitovým vlysem, zdobeným portálem a dekorativně členěnými průčelími je kulturní památkou od roku 1958.

Koulova vila v pražské Bubenči vznikla roku 1896 podle návrhu architekta Jana Kouly jako jeho rodinné sídlo. Patrovou stavbu na půdorysu písmene T zdobí arkýř, malby s lidovými motivy a socha svatého Ivana s laní od Stanislava Suchardy. Kulturní památkou je od roku 1958.

Jednodílné blatné hradiště o rozloze asi 1,4 ha vybudované v šíji mendru starého Labe bylo chráněno ze tří stran původním tokem. Po obvodu bylo navíc opevněno valem a příkopem. Přístup zřejmě umožňovala haťovaná stezka vedoucí přes bažiny od východu.

První písemná zmínka o obci z r. 1367. Křížek pochází z r. 1834. Je zděný hranolovitý, dvoustupňový. Na spodní části nápis a zlatá hvězda. V horní části původní štítek. Na vrcholu kovový křížek s tělem ukřižovaného. Křížek prošel rekonstrukcí.

Kříž na místě zvaném Stínadla, označuje, kde do roku 1765 bylo brandýské městské popraviště.

V Klecanském háji bylo oblíbené místo spisovatele Václava Beneše Třebízského. Klecanští obyvatelé do těch míst umístili kříž. Na něj umístili tabulku s připomenutím spisovatele. Původní byla zničena, nahrazena novou.

Křížek je postaven u silnice. U něj je malá odpočinková zóna s lavičkou a s výhledem do kraje. Na křížku je nápis „Šťastnou cestu“.