Turistické cíle v okolí obce Vliněves

Novorenesanční evangelický kostel vytváří pohledovou dominantu střední části Pražské ulice. Postaven roku 1897 podle projektu arch. Vejrycha. Jednolodní, prakticky čtvercová stavba s hranolovou věží nad hlavním průčelím, dochováno dobové vnitřní zařízení.

Kostel Českobratrské církve evangelické ve funkcionalistickém stylu byl postaven v letech 1935–1936 podle návrhu arch. Františka Švihálka. Objekt se skládá ze tří odlišných částí: obdélné budovy chrámu, hranolové věže a půlkruhového kolumbária. U kostela je bronzová busta J. A. Komenského.

Areál fary barokního původu s mladšími stavebními úpravami. Faru tvoří zděná patrová farní budova obdélného půdorysu, zděné přízemní hospodářské stavení a ohradní zeď s bránou a brankou. Vsazen oválný znak s velmi špatně čitelným kamenným erbem Prahy. Areál památkově chráněn od r. 1966.

Pískovcová skála na rozcestí cest do Štětí, Tupadel a Želízů, do jejíhož severozápadního čela vytesal Václav Levý v I. polovině 40. let 19. století vlnícího se hada. Významný orientační bod.

Hrad existoval na přelomu 14. a 15. století, roku 1420 připomínán jako sídlo Hrzánů z Harasova. Ze staveb dochovány některé sklepy vytesané ve skále.

Z hlediska obrany nevýhodná poloha města byla důvodem výstavby městské hlásky, ze které bylo možno obhlédnout široké okolí zejména směrem na západ. Věž v jádru pochází z 15. století, současný vzhled po požáru z roku 1665. V letních měsících přístupná.

Lovecký zámeček postavený r. 1696 Heřmanem Jakubem Černínem z Chudenic byl v letech 1713 – 1720 přestavěn na výstavné barokní sídlo a později dále upravován. Sňatkem přešel do majetku Lobkoviců a patřil jim do r. 1948. Hodnotné rokokové interiéry.

Barokní zámek na místě starého zámku postavil Adam František Hartig v letech 1738–1756. Boční křídla zámku byla dostavěna v letech 1770–1780. Ale již v r. 1773 byla vysvěcena zámecká kaple. Od r. 1890 zde sídlí Státní ústav pro choromyslné.

Vrchol Hostibejk se tyčí nad městem Kralupy n. Vltavou, od r. 2002 přírodní památka. Na samotném vrcholu se nachází altán, protiletecký betonový bunkr z r. 1938 a dva německé sklady munice. Dne 7.5.1945 zde došlo k tragédii, když zde při ústupu Němců zemřelo sedm občanů.

Gotický hrad nechal vystavět Přemysl Otakar II. V roce 1502 koupili hrad Hrzánové a nechali jej renesančně přestavět. Po třicetileté válce určen k demolici. V 19. stol částečně opraven.

Náhorní planina osídlena od mladší doby kamenné. V době bronzové hradiště. Slovanské hradiště z 8. stol, v 9. stol. spojováno s Canburgem z franských análů. V 9.–10. stol. opevněný dvorec a kostel sv. Jiří. Hradiště opuštěno asi ve 13. stol.