Turistické cíle v okolí obce Dobrovítov

Sokolovna vystavěna v roce 1911 v secesním slohu podle plánů čáslavského rodáka stavitele Josefa Skřivánka. Rozměrná patrová budova se dvěma nárožními dvoupatrovými věžemi a secesní fasádou. Interiér rovněž v secesním stylu. Na zdi pamětní deska dr. Miroslava Tyrše. Dosud slouží původnímu účelu.

Renesanční tvrz v areálu hospodářského dvora, v západní části obce. Tvrz nechal vystavět před rokem 1597 Václav Balbín z Orličné. V roce 1748 získává ves a tvrz Sedlecký klášter a následně přes náboženský fond se stává majetkem Schwarzenberků. Dnes v soukromém vlastnictví.

Pískovcové sousoší sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého pochází z první poloviny 18. století. Stojí na začátku Tyršovy ulice, která vede k nádraží. V roce 2001 sochy zrestaurovány.

Soustava podzemních chodeb a slepých odrážek o celkové délce 200 m pod náměstím Trčků z Lípy vznikla ve své konečné podobě pravděpodobně v 15. století. Prohlídky s průvodcem zajišťuje turistické informační centrum Světlá n. Sázavou.

Zaniklá tvrz s dvorem a vsí na soutoku Doubravky a Kněžického potoka. Ves stejného jména poprvé připomínána v pol. 16. stol., za stavitele tvrze se považuje Albrecht Robmháp, tvrz poprvé zmiňována v r. 1627. Pustá po roce 1646.

Zámek vznikl přestavbou tvrze (1393) v renes. stylu, zadanou r. 1567 Burianem III. Trčkou z Lípy. Po r. 1668 přistavěno vých. křídlo. Po r. 1722 barokně přestavěn za Černínů, v l. 1774-75 přestavěn za Kolovratů, empírově upraven po r. 1817. V l. 1949-2011 zemědělská škola. Od r. 2013 noví majitelé.

Synagoga v maurském slohu z let 1898–1900. Po 2. sv. válce sloužila jako sklad a muzeum, r. 1994 vrácena židovské obci, která postupně provádí celkovou rekonstrukci.

Židovská synagoga ve městě Habry byla postavena roku 1825 na místě starší ze 17. století. Od druhé světové války do šedesátých let sloužila jako modlitebna Českobratrské církve evangelické. Později sloužila také jako městské kino. Dnes není využívána a chátrá.

V zámek byl v první pol. 16. století přestavěn původní hrad. Roku 1753 získala zámek Marie Terezie a v l. 1756–63 byl využit jako kasárna jezdeckého oddílu. Dnes patří Východočeským státním lesům a je využit pro kanceláře a byty zaměstnanců.

Terénní pozůstatky opevnění neznámého jména a historie, snad útočištného hradiště – refugia ze 12. st., zatím nedatovaného ani archeologickými nálezy. Zachována dvojice mohutných příkopů a valů, chránících ostrožnu na čelní, severozápadní straně.

Terénní zbytky blíže neznámé fortifikace, snad hrádku neznámého jména ze 13.-14. st., o němž psané zprávy mlčí a nejsou dosud k dispozici ani archeologické nálezy pro dataci. Zachovány mohutné valy a příkop.

Arnošt de Suys v 1.pol.17.stol.na místě původní tvrze vystavěl barokní zámek. R.1676 tehdejší majitelé Pöttingové provedli velké úpravy, přistavěli druhé patro a nové jižní křídlo. V zámecké věži postavena kaple sv. Mikuláše.