Turistické cíle v okolí obce Dobrovítov

Nad Vlastějovicemi se tyčí do výše 525 metrů n. m. kopec Fialník. Pramen vyvěrající z nitra kopce, protkaného žilou vápence, mívá podle rozborů minimum dusičnanů.

Výrazné tvrziště po sídle lomeckých zemanů, zřejmě ze 14. st. Pahorek chráněn ze dvou stran příkopem, v jižní části zřejmě prostor původního parkánu. V severní části pahorku nad příkopem patrný náznak obdélné budovy.

Tvrz postavna koncem 14. století, na místě skromnějšího sídla, kutnohorskou rodinou Ruthardovců, později uváděných z Malešova. V 18 stol. přestavěna na sýpku. Na přelomu 18. a 19. stol přistavěny zámecké objekty.

Barokní pískovcový morový sloup z l. 1745-46 zřejmě od místního sochaře. Na římsovaném podiu s volutovými křídly sochy sv. Jana Nepomuckého, Prokopa, Floriána a Štěpána. Z pódia vyrůstá sokl a z něj nízký čtyřhranný obelisk. Nahoře socha Panny Marie Immaculaty stojící na zeměkouli.

Gotický dům, součást historické zástavby. Upravován kolem roku 1800. Řadový dům s loubím, kamenným obkladem, obloučkovými štíty, atikou a polovalbovou střechou. Vysoká sedlová střecha. Podloubí na trojici pilířů. Interiéry jsou částečně klenuté. Dům památkově chráněn od r. 1966.

Původně barokní dům. Přízemní obdélný dům s valbovou střechou. Předstupuje portál zakončený vlysem. Nad portálem členitý štít vikýře. K areálu patří ozdobná vjezdová brána. Památka chráněná od r. 1987.

Novorenesanční budova z roku 1884, postavená přímo pro museum. Pozoruhodné jsou dochované výstavní vitriny, údajně repliky obdobných z Britského musea v Londýně.

Přemysl Otakar II. založil město Čáslav v polovině 13. století. Dodnes je patrný gotický vnitřní půdorys vymezený hradbami, které se zachovaly z jedné třetiny. Do města se vcházelo čtyřmi branami, nejlépe zachovalá je tzv. Otakarova věž, stávala při Brodské bráně.

Dům s věží, postavený na zbytku bývalého opevnění. Z hlavní části domu vystupuje bašta jako podnož. Dům má středověké jádro. Přestavba na poč. 19. stol. Trojosé průčelí věže členěno lizénami. Severovýchodní fasáda tvořena režnou kamennou hradební zdí. Kulturní památka od r. 1987.

Přízemní dům s bohatě zdobeným štítem. Původ asi z poslední třetiny 18. stol. Hlavní průčelí s tabulovým štítem. Přízemní dům na obdélném půdorysu. Horní nástavec zdobí zrcadlo kasulového tvaru. Sedlová střecha krytá plechem. Boční průčelí hladké. Dům zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

V roce 1707 Vavřinec Eisner zakládá sklářskou osadu Morány se správní jednopatrovou budovou obdélníkového půdorysu. V letech 1840–1841 Martin Plešinger zvyšuje budovu o jedno patro. Kolem roku 1900 Josef Hrubý z Jelení přestavuje Morány na lovecký zámeček. Dnes je zámek v rukou restituentů.

Zříceniny nevelkého hrádku založeného na počátku 15. století. Hrádek vlastnili Albert a Ratmír z Melechova. Po připojení k Lipnickému zboží v 15. stol. Janem Trčkou z Lípy byl hrad opuštěn a začal chátrat.